Zastupitelé podpořili rekonstrukci výtoňského mostu a výstavbu třetí koleje, odborníci doporučili nový

S novým mostem jednoznačně souhlasí i Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu ČVUT a odborník na mosty, podle kterého není smysluplná rekonstrukce možná. Pražští zastupitelé jsou ale jiného názoru.

„Podporujeme rekonstrukci výtoňského mostu. Každý památkář vám řekne, že je to kulturní památka a tu nelze zbourat. Tím je asi jasně definované, že ho zbourat nelze. Podporujeme jeho rekonstrukci za využití moderních technologií,“ četl na plénu usnesení magistrátu Zdeněk Hřib.

Podle usnesení je pro město zásadní i vybudování jeho třetí koleje.

A souhlasili s tím i ostatní pražští zastupitelé. „Praha je tak krásné město kvůli kulturním památkám. Jsou to i historické stavby, které bychom měli udržet pro další generace. A výtoňský most je jedna z posledních památek průmyslového Smíchova,“ uvedl opoziční zastupitel Ondřej Pokop (ANO).

„Jsem konzervativní člověk, takže chci, aby most zůstal. Musí se ale opravit, jinak by mohl spadnout,“ uvedl lidovecký pražský zastupitel Jan Wolf. A podobně se vyjádřil i zastupitel SPD Milan Urban: „Most má památkovou ochranu a k Praze prostě patří. Není žádný problém most zrekonstruovat v původní příhradové konstrukci.“

Proti rekonstrukci je ale Správa železnic, chce svrchní konstrukci mostu nahradit novou a ponechat pouze pilíře. Současnou kovovou konstrukci by tak nahradila nová s tím, že stará by se mohla přesunout mezi nový železniční most a Palackého most a sloužit jako lávka pro pěší a cyklisty.

Závěrečné slovo pak bude mít stát, respektive ministerstvo dopravy. „Je to záležitost centrálních orgánů,“ poznamenal na plénu také Hřib. Konečně rozhodnutí by mělo padnout do konce roku.

„Tým teď pracuje na dopracování studie. Vychází přitom i z připomínek pracovní skupiny, kterou tvoří i zástupci samospráv a památkářů. Zadáváme i nestranné posouzení původního projektu rekonstrukce s výměnou velké části konstrukčních prvků stávajícího mostu. Všechny tyto kroky musejí logicky předcházet samotnému rozhodnutí, kudy se nakonec vydáme,“ napsal k tomu Novinkám ve čtvrtek ministr dopravy Martin Kupka.

A doplnil: „Nabídli jsme pražským zastupitelům, že pro ně po řadě veřejných prezentací připravíme odborný seminář, aby si mohli udělat názor po podrobnějším seznámení se všemi potřebnými podklady.“

Nicméně z únorového mezinárodního technického kolokvia, které se budoucností mostu zabývalo, vzešel většinový odborný názor doporučující most zbourat a postavit nový. Pro se vyjádřilo sedm z deseti odborníků.

„Za aktuálního stavu silně lokálně korozně oslabené nosné ocelové konstrukce, předpokládaných požadavků na tři koleje, vysokou intenzitu dopravy a z toho plynoucích zatížení se obávám, že smysluplná rekonstrukce mostu není reálně možná,“ řekl ředitel Kloknerova ústavu ČVUT a odborník na mosty Jiří Kolísko.

Další nevýhodou rekonstrukce je finanční stránka věci, náklady na opravu by totiž byly vyšší než samotná novostavba. „Zahraniční zkušenosti například z Německa u tohoto typu konstrukcí ukazují, že cena rekonstrukce může být i násobně (2-5krát) vyšší než cena nové konstrukce. Myslím, že současná inflační epizoda ukazuje složitost, potenciální volatilitu a nevypočitatelnost cen ve stavebnictví,“ upozornil Kolísko.

Poměrně nedávno se rozhodlo také o osudu jiného významného pražského mostu, a sice Libeňského, jehož rozsáhlá několikaletá rekonstrukce začala loni na podzim. Předtím se vedly dlouhé, několik let trvající diskuze o tom, zda má být most zbourán, nebo pouze opraven. Praha Sobě reprezentovaná Adamem Scheinherrem odkazovala na posudek stejného architekta jako v případě mostu železničního. Švýcarský profesor Eugen Brühwiler u obou mostů v minulosti tvrdil, že stavba nového je ekonomicky nevýhodná. U Libeňského mostu tedy nakonec zvítězila varianta opravy, přičemž náklady byly odhadovány na 476 milionů korun. Alespoň v případě Libně šlo ale o značný omyl, jelikož oproti Brühwilerově posudku došlo už k téměř pětinásobnému nárůstu rozpočtu opravy mostu.

Technická správa komunikací (TSK) totiž musela soutěž na projekční firmu, která by podklady pro rekonstrukci připravila, zrušit. Aby zpoždění opravy zmírnila, tak nakonec vypsala soutěž novou, a to metodou Design & Build, což znamená, že zhotovitel zajišťuje nejen projektovou přípravu, ale i samotné provedení stavby.

Ve výběrovém řízení začátkem loňského roku uspělo konsorcium firem Metrostav, její dceřiná společnost Metrostav TBR a projekční firmy SATRA a SHP. Celková cena se ovšem mezitím zvýšila čtyřnásobně na přibližně 2,18 miliardy korun bez DPH.

Nárůst v ceně ale má podle TSK své opodstatnění. Vysvětluje to tím, že původně se jednalo jen o rekonstrukci mostu přes Vltavu, zatímco nyní je v ceně realizace celého soumostí několika mostů od Manin po Palmovku v délce 1 200 metrů. „Součástí stavby je retenční nádrž, protipovodňová opatření a celá řada úprav celého prostoru v okolí tohoto soumostí. A tomu odpovídá i vysoutěžená cena,“ uvedla mluvčí TSK Barbora Lišková.

Oprava Libeňského mostu by měla být hotova v roce 2025.