Článek
„Podepsali jsme předávací protokoly a ode dneška tady bude působit bezpečnostní agentura včetně hlídacích psů. Následuje veřejná soutěž na archeologický průzkum, který by měl být hotový do konce června,“ sdělila Právu po převzetí vepřína ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Demolice všech objektů vepřína by měla být prý hotová do konce letošního roku a vyjde na více než sto miliónů korun. „Budoucí podobu řešíme i formou veřejných debat s obyvateli. Jedna bude i tady v Letech. Na konci května pojedeme na studijní cestu po pietních místech, kde bychom se mohli inspirovat,“ konstatovala Horváthová.
Zmínila, že jednou z možností je financování památníku i z norských fondů. „Máme představu, že na tomto místě bude zřejmě návštěvnické centrum s expozicí, archeologickými nálezy a přednáškovým sálem,“ upřesnila Horváthová.
Zástupci Muzea romské kultury ve středu přebírali vepřín v Letech u Písku.
Místopředseda představenstva společnosti Agpi Jan Čech bere předání jako tečku za ukončením provozu. „Předání je věc technická. Procházeli jsme všechny technické věci ze smlouvy, a nakonec podepsali předávací protokol,“ konstatoval Čech.
Odvezeno bylo 13 tisíc prasat
Společnost Agpi musela odvézt na jatka ze třinácti budov třináct tisíc prasat. Peníze za vepřín podle něj nebudou stačit na vybudování podobného areálu. „Je to pro nás jednoznačně spíše ztráta než zisk,“ podotkl Čech.
Zmínil, že průtahy kolem vybudování památníku v Letech, které trvají přes dvacet let, znamenaly pro firmu nejistotu. „Peníze nejspíše využijeme na rozšíření dalších provozů, které společnost vlastní,“ konstatoval Čech. Firma má například vepřín v Přílepově, kde je přes 600 prasnic a ročně vyprodukuje 2000 tun masa.
Muzeum romské kultury v úterý převzalo vepřín v Letech
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci.
V lednu 1942 se tábor změnil na sběrny, v srpnu pak byl určen pouze pro Romy. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, z nichž 327 v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.