Článek
Bude v roce 2024, kdy mají nařízení regulující online prostředí začít naplno platit, na první pohled vidět, že se něco změnilo?
Akt o digitálních trzích se běžného spotřebitele dotkne třeba tím, že bude mít dotyčný lepší a širší nabídku aplikací a produktů. Toto nařízení má chránit trh a zajistit férovost. Nastavuje povinnosti a zákazy pro některé z největších světových firem působících v online prostředí (např. v hospodářské soutěži).
Přímější dopad na ochranu uživatelů internetu má Akt o digitálních službách. Upravuje povinnosti poskytovatelů digitálních služeb, kteří fungují jako zprostředkovatelé, v jejich úloze spojovat spotřebitele se zbožím, službami a obsahem. Poskytne také lepší ochranu uživatelům a základním právům v online prostředí.
Mocenské využívání sociálních sítí nebo šíření nenávistných příspěvků na regulaci online prostředí neměly vliv?
Při řešení problémů, jako je třeba nezákonný obsah na internetu, potřebujeme pravidla platná pro všech 450 milionů spotřebitelů na jednotném trhu EU. Jedna země sama o sobě může jen stěží čelit digitálním gigantům. Potřebovali jsme se také vyhnout spleti různých lokálních pravidel. Velké společnosti budou vždy snáz dodržovat šířeji koncipovaná pravidla.
V minulosti Evropská komise v mnoha případech rozhodla, že velcí hráči zneužili svého dominantního postavení. Celý proces je ale zdlouhavý. Nová nařízení to mají zrychlit a regulovat tak, aby firmy dřívější hříchy neopakovaly.
Které to jsou?
Třeba zákaz preference vlastních produktů. Typickým příkladem je Google shopping (Google nakupování). Google byl představen jako bezplatný vyhledávač. Přitáhl ale obrovské množství uživatelů, čímž z trhu až na výjimky zmizely konkurenční vyhledávače. Ze statistik je ovšem dokázáno, že se průměrný uživatel podívá jen na několik prvních stránek s odkazy, a když si tam dáte svoje produkty, získáváte konkurenční výhodu.
Dále třeba zákaz používání údajů podnikových uživatelů, pokud s nimi provozovatel platformy sám na své platformě soutěží.
Například Amazon (americký obchod a tržiště), který byl původně založen jako obchodní platforma. Firmy přes něj prodávaly své produkty, díky čemuž si Amazon do budoucna mohl nastavit ceny svých vlastních produktů, protože měl přehled o neveřejných cenách konkurence a mohl tím získat výhodu. Nově se zavádějí také požadavky na vývojáře aplikací.
Pro české podnikatele by to tedy mohlo znamenat, že by se ve vyhledávačích mohli posunout víc dopředu a získat tak větší šanci na oslovení zákazníků?
Určitě by měli získat daleko rovnější přístup na online platformy. Například tím, že bude pro velké hráče zakázáno upřednostňování vlastních produktů. Šance budou dány asi jinými parametry, například tím, kolik za inzerci zaplatí, ale budou mít možnost být první. Nebude to jako dosud, že ji měli jen ti největší, kteří provozovali vyhledávač nebo online platformu.
Co když budou digitální firmy zákazy a nová pravidla ignorovat?
Je tam pokuta do deseti procent jejich celosvětového obratu. V minulosti se ale ukázalo, že pokuty uměly zaplatit docela hravě, takže dalším opatřením je přikázání odprodeje části podniku nebo jeho rozdělení, což už by je bolelo. Je to zásah do struktury celé firmy. Další možností při významném porušení nařízení je zákaz akvizic.
Jakých nadnárodních společností se to bude týkat?
Nařízení rozhodně nebylo vytvořeno jmenovitě proti někomu. Nastavilo hranice, které předpokládaly, že to zasáhne největší světové hráče. Jedním z klíčových kritérií je tržní kapitalizace, která je minimálně 75 miliard eur. (Za současných podmínek by mohlo jít např. o Google, Apple či Microsoft – pozn. red.). Není ovšem nic rychlejšího než pád internetových firem.
Jasno bude během příštího roku, kdy se Akt o digitálních trzích postupně začne aplikovat. U druhého nařízení je to trochu jiné. Jsou tam mj. specifická ustanovení pro velmi velké online platformy, která nabudou účinnosti dříve než v únoru 2024, protože jsou zde společenské zájmy nejvyšší.