Článek
„Budeme reagovat podle toho, jak se budou vyvíjet ceny na evropských a světových trzích,“ řekl ve čtvrtečním rozhovoru pro Blesk.cz premiér.
Zastropování podle něj není jediným opatřením, jako předsednická země Česko v EU vyjednává o celoevropském řešení. Oznámený úmysl takových kroků podle něj sám o sobě vede k tomu, že cena plynu i elektřiny začne klesat.
Vláda v říjnu stanovila maximální ceny, a to šest tisíc korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a tři tisíce korun za jednu MWh plynu.
K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Fiala tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
„Je možné, že to bude trvat déle, bude-li potřeba pomoci občanům, firmám a těm, co poskytují veřejnou službu. Ale je také možné, že to vůbec nebude potřeba vzhledem k vývoji ceny,“ dodal Fiala.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve čtvrtek uvedl, že věří tomu, že vláda najde řešení pomoci za horizont příštího roku, pokud by napjatá situace pokračovala. „Dostupnost energií za přijatelné ceny pro domácnosti, průmysl je klíčová,“ poznamenal.
„Byla by velká prohra v energetické válce, abychom dostali ekonomiky do hluboké recese. Potřebujeme, aby ekonomiky fungovaly. Je to jedna z hlavních podmínek, abychom mohli i nadále podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem a vést ji k úspěšnému řešení,“ dodal ministr.
Šéf ČEZ Beneš: Ceny energií mohou být zastropované i dva roky
Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) řekl, že je možné, že budou ceny zastropované i pro rok 2024, protože Česku nic jiného nezbyde. Elegantnějším řešením by podle něj bylo, aby kabinet nařídil ceny elektřiny u výrobců.
„Pokud dojde k selhání trhu, musí se regulovat. K selhání trhu došlo,“ řekl Havlíček.
Dokud nebude EU schopna najít operativní nástroj a nenastaví se férový strop cen energií snesitelný pro obyvatele a firmy, tak podle něj budou muset jednotlivé země přistupovat k individuálním řešením.