Článek
„Kdyby Ukrajinci ve větších počtech odešli, zastaví se v podstatě celé Česko,“ shrnul Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
„Řada z nich je ve stavebnictví a průmyslu, ale velmi často jsou také v nemocnicích nebo sociálních službách. Obrovská část nemocnic nebo domovů důchodců by pak neměla pomocný personál,“ popsal Prouza.
Podle údajů ministerstva vnitra je nyní v Česku přes 400 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, z toho 113 tisíc mužů ve věku od 18 do 65 let a 172 tisíc žen ve stejné věkové kategorii. Uprchlíci přitom už do tuzemského systému více odvádějí, než z něj čerpají, například za poslední čtvrtletí loňského roku přispěli 6,6 miliardy korun a odčerpali čtyři miliardy.
„Dělají práci, kterou Češi už nechtějí. Nevadí jim pracovat manuálně a Ukrajinky jsou navíc zvyklé pracovat na pozicích, které vnímáme jako typicky mužské, například jako jeřábnice,“ popsal Prouza.
Turismus i lázeňství jsou na nich závislé
„Ubytování, turismus i lázeňství jsou v poslední době na zahraniční pracovní síle závislé, hlavně v pomocných profesích,“ popsal Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní. „Jde například o úklid pokojů, mytí nádobí nebo pomocné práce v kuchyni, kde nevadí ani to, když člověk není nadprůměrně jazykově vybaven,“ doplnil Bláha.
Na těchto pozicích tvoří ukrajinští uprchlíci až pětinu personálu. „Před válkou byla situace kritická a neudržitelná. Konflikt přivedl do Česka spoustu lidí, hlavně žen, které našly v tomto odvětví práci,“ popsal Bláha.
„Ukrajinci sehrávali poměrně zásadní roli při zaplnění volných míst v české ekonomice, zejména v méně kvalifikovaných profesích,“ potvrdil mluvčí Hospodářské komory Jan Sotona. Pokud by měli po skončení války odejít, podle Sotony by to způsobilo výrazný nedostatek pracovních sil v tuzemském hospodářství.
„Proto by bylo vhodné vytvářet podmínky pro dlouhodobější integraci těch, kteří zde chtějí zůstat,“ dodal Sotona. Jak Prouza, tak Bláha pak kritizují podmínky, které stát nastavil pro zvláštní dlouhodobý pobyt.
Ten má uprchlíkům přinést jistotu, že u nás budou moci žít dalších pět let a po určité době budou moci přejít na trvalý pobyt. Ten, kdo by chtěl získat zvláštní dlouhodobý pobyt, musí vydělávat 440 tisíc korun hrubého za rok, tedy 36 600 korun měsíčně. V případě dvou osob, například matky s dítětem, pak dokonce minimálně 45 800 korun za měsíc.
„Většina zaměstnanců na takové částky nedosahuje, pro dané profese jsou astronomické,“ sdělil Bláha.
Uprchlíci, kteří tyto podmínky nesplní, budou moci v Česku dál zůstat v režimu dočasné ochrany. Ta však platí vždy pouze rok, momentálně do konce března 2026. Navíc není jasné, co s dočasnou ochranou bude po vyhlášení příměří či míru na Ukrajině. Podle plánů ministerstva vnitra tu uprchlíci budou moci určitou dobu zůstat, budou však muset přejít na druh pobytu, jaký platí pro všechny ostatní cizince.
„Je to vypálené do prostoru bez vysvětlení, proč to je, k čemu to má vést, dotyčné to strašně znejišťuje. My přitom naopak potřebujeme, aby věděli, že tu budou moci zůstat, že má cenu, aby se učili česky, rekvalifikovali, někam se posouvali,“ dodal Prouza.
Zmínil také problém složitého uznávání kvalifikací, kvůli kterému uprchlíci často pracují na méně kvalifikovaných místech, i když by díky svému vzdělání mohli vykonávat lépe placenou profesi.
