Článek
Předloha počítá s tím, že vyšetřovací komise by mohla ze svého jednání vykázat veřejnost tehdy, pokud by jednala o tajných věcech souvisejících s obranou či bezpečností státu nebo jinou závažnou utajovanou věcí. Pak by komise mohla celé své jednání nebo jeho část uzavřít. Nyní se občané zasedání komisí nemohou účastnit vůbec.
Veřejnosti jsou k dispozici jen průběžné a závěrečné zprávy komisí shrnující výsledky jejich práce a kusé neoficiální informace, jež proniknou do médií. Zpřístupnění schůzí parlamentních vyšetřovacích komisí veřejnosti navrhla skupina poslanců ODS v čele s Martinem Římanem. Ten již dříve argumentoval zkušenostmi, jež získal v komisi vyšetřující zadávání zakázky na budování dálnice D47. "Ukázalo se, že některá svědectví jsou zajímavá. Je z nich patrné, jak funguje státní správa," řekl Říman.
Někteří poslanci také tvrdí, že neveřejná jednání komisí jsou mnohdy zbytečná, neboť neprobírají státní tajemství. Oponenti veřejných zasedání komisí ale argumentují právě tím, že tam lidé sdělují tajné informace. Vyšetřovací komise zřizuje hlavně Sněmovna v každém funkčním období.
Třeba po posledních volbách v roce 2002 vznikly tři s cílem posoudit okolnosti výstavby dálnice D47 na severní Moravě, prohrané arbitráže se společností CME a kauzu společnosti Diag Human, která se týká obchodu s krevní plazmou. Minulý týden Sněmovna neschválila návrh KSČM zřídit komisi, která by zjišťovala osobní odpovědnost za škody způsobené povodněmi před dvěma lety.
Vypovídají jinak, říká poslanec
"Nemyslím si, že by jednání komisí měla být veřejná. Důvodem je například to, že někteří mohou vypovídat jinak pouze před komisí, čili s vyloučením veřejnosti, a jinak v případě, že si svoji výpověď druhý den přečtou v novinách," vysvětluje poslanec Svatopluk Karásek, proč se zdržel hlasování o této novele. Uvedl ale i to, že i přes závazek mlčenlivosti členů komise se mnohé z jejího jednání na veřejnost stejně dostane.
Zároveň připustil, že například během jednání vyšetřovací komise, která řešila vyrovnání České republiky s firmou Diag Human, se neprobíraly záležitosti, které by souvisely s obranou či bezpečností státu. V této kauze však už stát firmě zaplatil 327 miliónů korun. Právník Diag Human a bývalý politik Jan Kalvoda dokonce v minulosti hovořil o tom, že by se odškodnění Diag Human mělo pohybovat v "miliardách korun".