Zase spacáky ve Sněmovně? Čeká se střet o volbu na dálku

Teď vládní stoosmička, jejíž strany mají v cizině mezi českými občany tradičně oporu, cítí novou šanci. Z matematického hlediska by to nebyl problém, neboť ANO a SPD mají dohromady jen 92 poslanců, a tak nemohou vládní strany přehlasovat. Problémem jsou ale obstrukce v průběhu měsíců, tedy protahování diskusí, přestávky či odklady hlasování.

„Vím, jak náročné je prosadit to skrze SPD a ANO, které tomu velmi brání, ale i kdybychom měli nocovat v Poslanecké sněmovně několik dní za sebou, tak to uděláme,“ nechala se slyšet předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Místopředseda Sněmovny a první místopředseda ANO Karel Havlíček by spacák rozbalil také. „Náš názor se nemění. Korespondenční volba je pro nás nepřijatelná, a pokud tvrdí koalice, že tam bude nocovat, tak tam budeme nocovat všichni, klidně několik týdnů,“ řekl Právu.

Předseda SPD Tomio Okamura se obává manipulací s lístky a snížení důvěry ve výsledek voleb. Za zavedením distanční volby vidí snahu vládních stran zajistit si větší počet voličů.

„Prosazují ji z toho důvodu, že důvěra ve vládní strany se propadla. Zoufale hledají voliče a místo toho, aby je hledali prací pro občany, chtějí zavádět korespondenční volbu,“ řekl Právu.

Z hlasů v zahraničí těžily v minulosti především současné vládní strany. Vidět to bylo například ve sněmovních volbách 2021, kdy téměř polovina krajanů volila koalici PirSTAN a asi třetina koalici Spolu. Naopak hnutí ANO získalo jen šest procent hlasů. Nízkou podporu mělo v zahraničí i SPD.

Prezidentské volby ukázaly, že voliči mají zájem, ale často je odrazují dlouhé cesty k urnám na zastupitelských úřadech. V lednovém druhém kole volilo prezidenta 23 tisíc lidí v cizině, což je víc než dřív, ale občanů s českým pasem jsou v zahraničí statisíce, takže by mohli výsledek voleb výrazně ovlivnit.

Volit mohou v zahraničí čeští občané, kteří se zaregistrují na zastupitelských úřadech ve zvláštních volebních okrscích. Ať už tam pracují, studují, nebo se třeba přestěhovali.

Hlavním argumentem koaličních stran je právě vzdálenost, kterou musí čeští občané v některých zemích ujet, aby mohli hlasovat. „Všem odpůrcům vždycky říkám, představme si, že bychom měli v ČR dvě volební místnosti, jednu v Praze pro moravské a slezské kraje a druhou v Ostravě pro české kraje. Jaká by byla volební účast, kdyby každý z občanů jel stovky kilometrů do volební místnosti?“ vysvětloval to ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Okamura namítá, že krajané volit mohou, a pokud o to mají skutečný zájem, potřebnou vzdálenost překonají. Stovky kilometrů jsou podle něj výjimečné, zpravidla se týkají zemí v zámoří, například USA.

Hnutí ANO namítá, že bude porušen princip tajného hlasování, pokud někdo volí doma nad obálkou a ostatní mu mohou „koukat přes rameno“. „Upřednostňujeme komfort voličů před svobodnou volbou jedince. To je pro nás nepřijatelné,“ podotkl Havlíček.

Otevřít by se téma mohlo při projednávání novely zákona o správě voleb, kterou vláda minulý týden schválila a jejíž součástí je mimo jiné zkrácení volebních dnů na jeden, a to na pátek.

Mezi politiky se občas diskutuje i o možnosti zavést korespondenční volbu také pro tuzemské voliče. To je ale tenký led, na který se nechtějí pouštět ani některé vládní strany.

Jednoznačně proti jsou občanští demokraté. „Nemáme shodu a nebudeme hledat shodu ve vládní koalici na korespondenční volbu uvnitř ČR,“ řekl jednoznačně Stanjura.

Podobně se vyjádřil i premiér, šéf občanských demokratů Petr Fiala: „Korespondenční volba obecně má spoustu úskalí,“ varoval s tím, že podporuje jen distanční hlasování českých občanů v zahraničí.

S korespondenční volbou uvnitř v ČR nesouzní ani lidovci. „Neuvažuje se o tom, nevidíme k tomu důvod,“ řekl Právu šéf jejich poslanců Marek Výborný.