Článek
Podle zjištění Práva je v pracovní verzi návrhu počítáno s nenápadnou změnou, která by však navždy zničila dosavadní genius loci na konci Pařížské ulice směrem k Vltavě. Navždy by zmizely dosavadní architektonicky úžasné průhledy z parku před Staronovou synagogou na památkově chráněné unikátní kubistické budovy bývalých učitelských domovů a stejně tak i průhledy od Bílkovy ulice na secesní domy v Maiselově a Pařížské ulici.
Tento kontroverzní návrh by měl přinést vlastníkům pozemku na náměstí Curieových před hotelem InterContinental, slovenským miliardářům Ivanu Jakabovičovi a Patriku Tkáčovi ze skupiny J, kteří podle informací Práva počítají na tomto místě s postavením až sedmipatrové budovy s komerčními prostorami, kancelářemi a luxusními byty, zisk v řádu mnoha set miliónů korun.
Dosud je tato plocha vedena jako náměstí, což znamená, že je nezastavitelná, tedy že se na ní už nesmí provádět žádná zástavba s výjimkou staveb pro dopravu. Avšak v pražském městském Institutu plánování a rozvoje se už počítá se zbavením náměstí Curieových současného ochranného statusu náměstí a tím umožněním jeho zastavění budovou nebo budovami.
Poté by astronomicky vylétla nejen cena pozemku, ale hlavně by se dramaticky zvýšila tržní cena případné budovy na něm postavené. Při sedmi uvažovaných podlažích by tato tržní cena snadno převýšila miliardu korun. Na žádost Práva o vyjádření k případné zástavbě pozemku na náměstí Curieových mluvčí J banky a J Real Estate neodpověděli.
Podle architektky Evy Červinkové, která na návrhu nového metropolitního plánu pracuje, dává zastavění náměstí Curieových smysl, neboť do poloviny minulého i v předminulém století tam nějaké budovy stály. Současný územní plán metropole byl schválen v roce 1999 a před ním určovaly směr vývoje města směrné plány z let 1976 a 1986.
Schvalovala je vláda. Nyní jde o výlučnou kompetenci městského zastupitelstva.
Nikdy se však o zastavění prostoru před hotelem InterContinental vážně neuvažovalo. K tomu došlo až teď, když jsou jeho vlastníky od roku 2013 draví slovenští finančníci.
Argument, že v místě kdysi zástavba byla, podle architektky Marie Švábové nemůže sloužit ke zdůvodnění novostavby. „To nejsou důvody. Důležité je, co město potřebuje teď,“ řekla Právu Švábová. Ta se přimlouvá na tomto místě za zeleň. Problém je v tom, že podle důvěryhodných informací slovenští majitelé pozemku nepočítají se zelení, ale s rozměrnou vysokou budovou.
Podle informací architektky Švábové vznikla Pařížská ulice za asanace části města na přelomu 19. a 20. století jako „dlouhá rovná štreka“. Ulice změkčují právě volná prostranství, jako je to u hotelu InterContinental. Bude toto volné prostranství nadále ve prospěch krásy staré Prahy zachováno i příštím generacím, nebo padne za oběť developerům?