Zásah blesku v Liberci je raritní záležitostí, říká mluvčí záchranky

Zažili jste někdy něco podobného jako v neděli záchranáři v Liberci, kde blesk udeřil tak, že si zranění odneslo 22 lidí?

To, u čeho zasahovali liberečtí kolegové, tedy hromadný zásah bleskem, je raritní záležitostí. Určitě jsme jako pražská záchranka řešili nějaké jednotlivé případy zasažení bleskem, ale za 14 let, co zde působím, takové hromadné postižení více osob najednou jsme nezažili.

Kolik jste řešili v poslední době případů zásahu bleskem?

Za poslední čtyři roky, tedy od ledna 2020, jsme zasahovali pouze u dvou případů zásahů bleskem. Jeden z nich řešila naše letecká výjezdová skupina, kdy šlo o malého chlapce. Měl poruchu vědomí a křeče a byl letecky transportován do nemocnice. Druhý případ jsem pak jako operátorka nabírala přímo já.

O koho šlo?

Byl to vozíčkář, který byl venku pravděpodobně někde v bouřce, blesk udeřil do jeho vozíčku a přeneslo se to potom na něj, když na vozíku seděl, a odhodilo ho to. Byl při vědomí, ale odvezen do nemocnice kvůli pocitům bušení srdce.

Vzhledem k tomu, že si událost naštěstí nevyžádala žádnou oběť na životě, lze asi předpokládat, že nikdo nedostal přímý zásah bleskem, ne?

Pokud by se skutečně jednalo o přímý zásah, tam by s velkou pravděpodobností došlo k úmrtí přímo na místě, protože zranění jsou v takových případech devastující. Nejde jen o popáleniny, které jsou jedním z faktorů, ale blesk může projít středem těla, jako je tomu obecně při zasažení elektrickým proudem, a dochází k velkému poškození vnitřních orgánů a samozřejmě k zástavě dechu a oběhu.

Zásah bleskem je v tomto ohledu výjimečný v jedné věci. Dívali jsme se na to s kolegy, že po zásahu bleskem dochází nejprve právě k zástavě dechu a teprve pak až k zástavě oběhu (srdce).

U traumatologických plánů, který vyhlásili v neděli i liberečtí kolegové, dochází k tzv. třídění zraněných, kde určujete podle závažnosti nějakou prioritu. V momentě, kdy je člověk hodně zraněný, měl by ho záchranář otočit na záda, zaklonit mu hlavu, a pokud pak nedojde k obnově dýchání, tak je ten člověk považován za mrtvého. Je to z toho důvodu, aby se dala co největšímu počtu pacientů, kteří prokazatelně dýchají, šance na přežití.

Ale v případě zásahu elektrickým proudem, respektive bleskem, by naopak mělo dojít k oživovacím pokusům u osob, které nedýchají. Protože mají velmi vysokou šanci na obnovu srdeční akce, respektive dechu, následně pak i oběhu, pokud byl důvodem zástavy úder bleskem.

Když se po úderu bleskem zastaví dech a srdce, používají záchranáři opětovný elektrický výboj pomocí přístroje k obnovení srdeční činnosti?

Pokud máme k dispozici AED (automatizovaný externí defibrilátor), tak se vždy odvíjí od toho, co monitor ukáže. Při připojení člověka na monitor přístroj sám vyhodnotí a řekne, o jaký typ zástavy se jedná. Buďto srdce skutečně stojí a nevykazuje žádnou aktivitu, nebo srdce provádí nekoordinované pohyby, ale pořád tam nějaká srdeční aktivita je. Říká se tomu fibrilace a v tomto případě je k tomu určen právě defibrilátor. Přístroj AED doporučí výboj a ten je pacientovi podán. Není to ale tak, že by se v každém případě dal výboj použít.

Když jste vyjížděli k případů zásahu bleskem, jaká byla nejčastější zranění?

Jsou takové dvě větve – spektra poranění. Buď jsou to popáleniny, nebo jsou to poruchy srdečního rytmu, arytmie, silné bušení srdce.

Může jít o dlouhodobá zranění?

Bohužel tam bývají popáleniny vyššího stupně, po kterých zůstávají téměř vždy trvalé následky, což bude velmi pravděpodobně i liberecký případ. Takže zpravidla ano.

Určitě máte zásady, jak zásahu bleskem předejít. Jaké jsou?

V případě, že se nacházíme venku v přírodě a začne bouřka, měl by se ideálně člověk zbavit okamžitě čehokoli kovového a elektrického, co má u sebe, například turistických holí, mobilního telefonu, nějakých přezek, sedáků či karabin. To vše by měl odhodit do poměrně daleké vzdálenosti. Pokud je člověk na otevřeném prostranství, měl by si kleknout či sednout a přečkat to.

Platí i pravidlo neskrývat se pod stromem?

Ano. Určitě se nikdy neschovávat pod stromy, což byl, bohužel, i případ nešťastné události v Libereckém kraji, kde se větší skupina lidí schovala před bouřkou právě pod stromem, do kterého udeřil blesk. Strom působí jako hromosvod, je to nejvyšší bod, a je velká pravděpodobnost, že do něj blesk udeří.