Zářiče podobné tomu z restaurace v Mostu jsou běžně dostupné. Provoz je levnější než u elektrických

Šest mrtvých a několik dalších osob v kritickém stavu po požáru v Mostě. Podobných tragédií, jako je ta ze soboty na neděli, bychom od roku 1990 našli jen několik. I když je na nějaké definitivní závěry ještě čas, nejčastěji odborníci skloňují slova teplomet či zářič na propan-butan, jenž měl v restauraci U Kojota vytápět zastřešenou terasu. Spouštěčem katastrofy mohlo být, jak Novinkám potvrdili odborníci, převržení spotřebiče.

Hosté podniku se zahřívali u topidel několika značek. Jedno z nich má ve svém sortimentu i prodejna BauMaxu v Mostě, i když je momentálně prý vyprodané. „Máme tu ale alternativu v podobě topení na elektřinu s totožnou funkcí,“ vysvětluje prodavač.

Stejný výběr, tedy elektřina či propan-butan, nabízí i Mountfield ve středočeských Česlicích, oba výrobky jsou tu vystavené vedle sebe. „Ten na elektřinu vám ale nedoporučuji, protože má dražší provoz. V blízkosti toho propanbutanového by zase nemělo být nic hořlavého,“ upozorňuje zaměstnanec prodejny. Totéž je uvedeno i na štítku výrobku v jeho spodní části, kde je také ukotvení k podlaze, jež může zabránit převrácení.

„Použití tohoto zařízení v uzavřených prostorech může být nebezpečné a je zakázáno,“ stojí dále na nálepce. Poslední slovo je přitom uvedeno velkými písmeny.

Dva produkty na plyn podobného druhu, jejichž cena se většinou pohybuje okolo pěti tisíc korun, jsou vystavené rovněž v OBI na pražských Roztylech. Zde je ale nálepka s instrukcemi opatřena velkým vykřičníkem a bezpečnostní instrukce zní velmi podobně těm, které viděl redaktor v Čestlicích. Výrobce také varuje, že u ohrazených ploch by se měla odvětrávat alespoň čtvrtina jejich výměry.

Prakticky stejným způsobem varuje uživatele i výrobce zářiče, jenž byl nainstalován v mosteckém podniku. Restaurace přitom patří k provozovnám, v nichž předpisy počítají s větším rizikem požárního nebezpečí.

„Jejich provozovatelé musejí samozřejmě dodržovat pravidla požární ochrany a vyhlášky 246. Kontroly tam chodí dvakrát ročně. Tepelné zářiče jsou určené i pro restaurace, ale je samozřejmě otázkou, jestli obsluha dodržovala pokyny výrobce,“ uvádí Jan Šubrt, majitel firmy Požární ochrana Šubrt.

Podle něj je pravděpodobné, že nebyly dodrženy odstupové vzdálenosti zařízení od hořlavých materiálů. „U většiny těchto výrobků by to měl být jeden metr. Osobně se ale nedomnívám, že tam docházelo k nějakému úniku plynu. Hořák se nejspíš převrhl a následovala exploze propanbutanové lahve,“ domnívá se Šubrt. „K té mohlo dojít vlivem nárůstu teploty. Po převržení nejspíš nejprve začala hořet podlaha, která pak bombu zahřála,“ dodává podnikatel.

Rychlost, s jakou restauraci zachvátil požár, překvapila Marka Pokorného, odborného asistenta z pražské ČVUT, jenž se zabývá na fakultě stavební požárním a bezpečnostním řešením staveb.

„Těch informací, jež jsou dostupné, je ale zatím velmi málo. Rozhodující byl nejspíš vliv tlakové plynové láhve. Všechna tato zařízení musejí být pravidelně kontrolována. V tlakové láhvi je zkapalněný plyn. Hoří výpary z této láhve. Jednou z možností je, že vykazovala nějaké vady a po převržení z ní vytékal plyn,“ říká Pokorný. „Všechna tato zařízení by měla být zajištěna proti pádu,“ upozorňuje.