Článek
„Není to rozhodně realistické. Mě to úplně šokovalo, protože jsem si myslel, že už nikdo z politiků snad nebude opakovat tu chybu, že se bude snažit slibovat v dohledné době přiblížení naší životní úrovně té německé, když se to nepodařilo za třicet let,“ komentoval pro Novinky výrok premiéra Fialy v ČT politolog Lukáš Jelínek.
„Už se ocitáme někde ve virtuální realitě a člověka jen překvapuje, že tato slova vypouští politik, na kterém jsme dosud oceňovali jakousi uměřenost, střízlivost nebo zdrženlivost. Ale zdá se, že marketéři Petru Fialovi poradili, ať úplně změní svůj způsob komunikace. Takže nejenom že se naučil gestikulovat nebo používat silná slova, ale naučil se také chválit,“ podotkl politolog.
Premiér Fiala v neděli v ČT prohlásil, že považuje svou vládu za nejúspěšnější v české historii. Koalici Spolu složenou z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL hodlá vést do parlamentních voleb, které se uskuteční příští rok na podzim, a znovu se bude ucházet o premiérské křeslo. V této souvislosti také voličům slíbil, že když vládě umožní řídit zemi i v dalším volebním období, budou se mít jako v sousedním Německu.
„Čtyři roky nestačily, potřebuji osm let, pak budeme mít platy jako v Německu a špičkové univerzity a firmy. Už nebudeme žádná montovna,“ prohlásil konkrétně Fiala. Podle Eurostatu byla loni v Německu roční průměrná hrubá mzda přes 50 tisíc eur, tedy v přepočtu přes 1,2 milionu korun, tedy sto tisíc měsíčně. V Česku byla ani ne poloviční, navíc i hluboko pod evropským průměrem.
Slova předsedy vlády a šéfa vládní ODS chápe Jelínek jako populistická a podle něj se tak Fiala zařadil po bok lídrů opozičních hnutí ANO Andreje Babiše a SPD Tomia Okamury, kterým je předhazováno, že pronášejí často líbivé, ale nerealistické sliby.
„Nejspíš si to vyhodnotil tak, že bez populistických výroků nemá ve volbách šanci, tak se rozhodl použít stejnou metodu, kterou používají Babiš s Okamurou. Myslím si, že se prostě rozhodl, že se s nimi bude účastnit tohoto závodu,“ dodal Jelínek s tím, že si však není jistý, zda to voliči ODS, potažmo vládní koalice Spolu ocení.
„Platy jako v Německu? To tady u nás nechceme!“ Je typické, že každá odvážná pozitivní vize u nás hned narazí na zasmušilé kritiky a nesebevědomé pochybovače. A přitom všichni víme, že Češi si nejsou ochotni říkat o přidání peněz a často i mají strach vůbec přemýšlet o změně…
— Petr Fiala (@P_Fiala) November 18, 2024
Politologové Josef Mlejnek z Karlovy univerzity a Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně jsou k premiérovi smířlivější a jeho výroky hodnotí v širším kontextu. Chápou to jako snahu mobilizovat voliče koalice Spolu před sněmovními volbami a prezentaci nějaké vize.
„Nesebevědomí pochybovači.“ Fiala odráží kritiku za německé platy a rýpe do Babiše
To, že by předseda ODS rád získal 30 procent, Mlejnek nepovažuje za až tak nerealistické s ohledem na volební výsledek koalice Spolu v minulých parlamentních volbách. V roce 2021 Spolu dostalo od voličů 27,79 procenta hlasů a volby vyhrálo. Poslední zveřejněný průzkum agentury STEM přisuzuje Spolu zisk 21,1 procenta, vítězem by bylo opoziční ANO s 33,7 procentar.
Slib o německých platech ale už Mlejnek považuje za „přestřelený“. „Chápu, že vyhlásí, že cílí na 30 procent v těch volbách, protože on musí mobilizovat voliče. Pokud jde o volební výsledek, tak nemůže dělat nic jiného. To není jako s tím výrokem s platy v Německu. Myslím si, že už to tady přepískl a působí to nevěrohodně. Může se stát, že se to snadno otočí proti němu a budou na něj útočit, že slibuje nereálné věci, že je úplně zoufalý,“ míní Mlejnek.
Musí mobilizovat Spolu
Fiala byl doposud ve svých prohlášeních spíše zdrženlivější a vystupoval jako rozvážný a slušný profesor. V nedávné době ale přibývá jeho odvážnějších výroků, jako je třeba ten z ČT, založil si také například účet na sociální sítí TikTok populární mezi mladými, začal komentovat fotbal či občas odloží sako a snaží se působit lidověji. Novinkami oslovení politologové si ale nemyslí, že by k této proměně Fiala přistupoval pod tlakem zevnitř ODS.
„On má velmi silnou motivaci, je premiér a chce po volbách obhájit mandát. Ví, že když ty volby prohraje, tak končí ve vysoké politice. Nepotřebuje, aby po něm ve straně někdo dupal, je si toho vědom sám. Aby ty hlasy nabral, tak musí být viditelnější a agresivnější. Někdy ale mám pocit, že ty výroky zbytečně přehání, nebo by si je měl nechat do finiše kampaně,“ míní Mlejnek.
Podobně to vidí i odborník z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček. „Beru to tak, že je jedenáct měsíců do voleb a vy se potřebujete prezentovat s vizí, která je atraktivní, která je pro ty voliče zajímavá a samozřejmě přitáhne pozornost. A potřebujete v zásadě mobilizovat i Spolu jako takové. To můžete dělat různými způsoby a tohle je prostě jeden z nich a já neříkám, že to bude fungovat. To je s otazníkem,“ uvedl Kopeček.
Podle Kopečka vlastně Fialovi nezbývá nic jiného než se snažit zaujmout a nějakým způsobem „šířit optimismus“.
Fialův výrok o tom, že za pět let můžeme mít platy jako v Německu, ale tak kriticky jako jeho kolegové nevidí. „V rámci nějakých třiceti čtyřiceti minut debaty politici občas řeknou něco, co může být nadsazené. Já to beru opravdu takhle. Ale ta představa, že by se ten rozdíl v platech mohl zmenšit, samozřejmě není nějak úplně nerealistická,“ míní Kopeček.
Sliby politiků
Úroveň Rakouska do deseti let
Světlé zítřky a dosažení ekonomické úrovně Rakouska během deseti let sliboval bezprostředně po listopadových událostech roku 1989 ředitel Prognostického ústavu ČSAV a tehdejší místopředseda vlády Valtr Komárek.
V době, kdy byl kurz československé měny vůči německé marce kolem 18 korun, pak tvrdil, že ve skutečnosti by měl být kolem tří korun za marku.
Na vyšší příjmy za čtyři roky lákal už Klaus
Někdejší předseda občanských demokratů Václav Klaus před volbami v květnu roku 1996 na mítinku v Ostravě řekl, že bude-li mít ODS po volbách šanci pokračovat, lze očekávat výrazný růst prosperity země a dvojnásobné průměrné mzdy v roce 2000.
„Neslibuji, ale říkám, že s námi je možné očekávat, že v roce 2000 bude průměrná mzda v ČR v minimální variantě dvojnásobná, v maximální se bude blížit částce 20 000 korun,“ prohlásil tehdy Klaus s poukazem na to, že průměrný výdělek v roce 1995 byl 8400 Kč.
„To není laciný předvolební slib, to je racionální úvaha, to je možnost, kterou máme,“ dodal o pár dnů později.
Nicméně ke zvýšení průměrné mzdy na 20 tisíc došlo až o šest let později, v roce 2006.