Záplavy nekončí, řeky zvedne další déšť

Na úterním zasedání Ústředního krizového štábu upozornil ředitel ČHMÚ Ivan Obrusník, že dolní toky řek čekají další kritické chvíle ve středu, kdy napadne dalších deset až třicet milimetrů srážek. Podle Obrubníka by to ale nemělo způsobit výraznější nárůst hladin. Zároveň by se totiž mělo ochladit, což zbrzdí odtávání sněhu.

Šéf ČHMÚ také varoval, že kvůli obrovským zásobám sněhu na horách mohou povodně trvat ještě další týden až dva. Situace podle něj zůstane vážná na dolním Labi, Moravě a Lužnici. Nouzový stav je přitom v postižených krajích v platnosti zatím do 10. dubna.

Povodně zasáhly také sousední země. [celá zpráva]

Obyvatelé Ústí nad Labem si po několika dnech napětí mohou oddechnout. Hladina Labe tam už s největší pravděpodobností dosáhla svého maxima na 885 centimetrech a začala zvolna klesat. Návrat hladiny z téměř devíti metrů k obvyklým dvěma metrům ale může trvat celé týdny. Sníh na horách stále taje a meteorologové navíc na středu hlásí další vydatné deště.

Bez ohledu na pozvolný pokles komplikuje i nadále rozbouřené Labe dopravu nejen v Ústí, ale i v Děčíně a v Litoměřicích. Po pondělním kolapsu automobilové dopravy vyhradil ústecký magistrát na některých místech jízdní pruhy jen pro MHD, hasiče a sanitky. Ústecký primátor Petr Gandalovič (ODS) dokonce uvažoval o uzavření centra pro osobní vozy, nakonec jen opakovaně apeloval na řidiče, aby zbytečně nevyjížděli a raději použili MHD.

Na Děčínsku zůstává pod vodou celé Hřensko. V dalších obcích je omezená doprava. V Děčíně je uzavřeno Labské nábřeží. V Litoměřicích je v provozu stále Tyršův most i silnice směrem na Terezín.

Své domovy kvůli záplavám opustilo v Ústeckém kraji celkem asi 1500 lidí. V obcích a městech podél Labe platí stav nebezpečí, který umožňuje starostům přivolat na pomoc armádu nebo nařídit evakuaci. Výroba stojí v ústecké Setuze, lovosické Lovochemii a sousedním podniku Glanzstofft Bohemia.

Na jižní Moravě se situace zlepšuje. Obří jezera, která vznikla nad novomlýnskými nádržemi spojením rozvodněných řek Dyje a Jevišovky, už ustoupila a přestala bezprostředně ohrožovat obce na Břeclavsku. Na řece Jevišovce už platí jen první stupeň povodňové aktivity.

Přestože prognóza je v oblasti optimistická, už teď je jasné, že povodně napáchaly obrovské škody. Obec Jevišovka hodlá podat žalobu na Povodí Moravy, které podle starosty Michala Vaga nepředešlo protržení železničního náspu.

"Podáme žalobu na Povodí Moravy. Obci vznikly značné škody na pozemcích, jen na pronájmech půdy ztratíme sedm set tisíc korun. Nemuselo se to stát, kdyby postupovali jinak," řekl starosta Vago Právu.  

Vzestup hladiny však vodohospodáři očekávají na řece Moravě. Řeka by mohla ohrozit oblast mezi Hodonínem a Lanžhotem na Břeclavsku. Nejzranitelnějším místem je hráz tři kilometry pod Hodonínem. Pokud by se protrhla, voda by zalila šest obcí tvořící na Moravském Slovácku oblast Podluží. Řeka už v minulých dnech narušila hráz u Mikulčic, vojáci ji tehdy za značného úsilí zase zpevnili.

V Lednicko-valtickém areálu na Břeclavsku povodeň sice neohrozila stavební památky, ničí však staleté stromy v parku lednického zámku. Kvůli podmáčeným kořenům se jich už šest zřítilo a hrozí, že k nim přibudou další stromy, které byly vysázeny ještě za Lichtenštejnů.

"Situace je velmi vážná, hrozí nejen pády stromů, ale i seschnutí jehličnanů. Navíc voda ničí ostrovy v zámeckém rybníku. Kdyby byly včas sanovány, nemusely se nyní rozpadat," poznamenal zahradník lednického zámku Oto Bernad.

Lednický park, který je na seznamu památek UNESCO, je z poloviny pod vodou. Téměř zcela zaplavena je anglická část parku. V jeho části nazvané Hubertka Dyje vystoupila z břehů a vzniklo jezero. Po vyvrácených stromech zůstaly jen díry v zemi plné vody.

Odumření hrozí přibližně 30 procentům jehličnanů v parku. Stromy pod vodou mohou paradoxně uschnout, protože kořeny nemohou přijímat živiny.

V Olomouckém kraji platí stav ohrožení už jen na dvou místech řeky Moravy. Třetí povodňový stupeň hlásí vodohospodáři v Olomouci a Moravičanech. Hladina však na všech tocích klesá. "Už se to v Olomouckém kraji zklidňuje, na všech úsecích toku voda klesá. v Olomouci je nyní hladina na 484 centimetrech, je to pokles o deset centimetrů," uvedl Antonín Kurfürst z olomouckého závodu Povodí Moravy.

Voda sice klesá, Kurfürst ale potvrzuje, že bude trvat dlouho, než se dostane na svou běžnou úroveň. "Řeka je dotována tajícím sněhem, v pondělí panovaly navíc vysoké teploty. Doufejme, že po ohlašovaných středečních srážkách to již toky v korytech pojmou," uvedl vodohospodář.

Povodňová vlna, která v neděli zaplavila olomoucké čtvrti Chomoutov a Černovír, způsobila problémy i obcím na jihu Olomouckého kraje. "Povodňová vlna v pondělí doplula do oblasti Tovačovska, kde situaci komplikoval ještě místní tok Loučka," dodal Kurfürst.

Podle odborníků bude Morava v krajském městě Olomouci dosahovat stavu ohrožení ještě několik dní. Do snížení povodňového stupně jí totiž chybí více než půl metru.

Největší pohromu pro Jihočechy během záplav znamenaly Lužnice a Nežárka. Obě řeky podle vodohospodářů stále pozvolna klesají. Třetí stupeň povodňové aktivity platí už jen na dolním toku Nežárky a středním a dolním toku Lužnice. Ubývá také vody v rybníku Rožmberk, který zásobuje právě Lužnici. Ve Veselí nad Lužnicí ale stále zůstává zaplaveno asi 250 domů. Na opadnutí vody čeká více než tisíc evakuovaných občanů.

"Voda klesá, ale tempo není tak veliké. Přes noc klesla asi o šest centimetrů Nežárka. Lužnice, která je zásobená z Rožmberka, klesla asi o tři centimetry," řekl místostarosta Veselí nad Lužnicí Jaromír Novák. Jezera, která utvořila nad městem rozvodněná Lužnice, budou podle něj odtékat několik dnů.

"Situace se nadále uklidňuje," potvrdil dispečer Povodí Vltavy Petr Hovorka. Na jihočeských řekách, zejména na jejich horních tocích, se hladiny přes den mírně zvyšují vlivem tajícího sněhu, přes noc pak opět poklesnou, protože nižší teploty zbrzdí tání.

Také ve Středočeském kraji hladiny rozbouřených řek velmi zvolna klesají. Dobrou zprávou pro obyvatele obcí a měst poblíž soutoku Labe a Vltavy je kulminace Labe v Mělníku, kde ráno naměřili 720 centimetrů. Podle vedoucího městského odboru životního prostředí v Mělníku Ctirada Mikeše může ještě Labe kolísat, ale nemělo by už přesáhnout 730 centimetrů, tedy úroveň desetileté vody. Při ničivé povodni v roce 2002 vystoupalo Labe v Mělníku na 1075 centimetrů.

"Jsem optimista, protože srážky, které byly na horách, nás teď neohrozí, projevily by se za tři až čtyři dny," dodal Mikeš. Těsně pod hranicí sedmi metrů se podle něj bude řeka držet ještě týden. Víc než na Labi bude ale podle něj záležet na Vltavě, která se do něj u Mělníka vlévá.

Voda klesla také v Hoříně nedaleko soutoku Labe a Vltavy. Obec před velkou vodou zachránila téměř čtyřsetmetrová hráz, kterou místní obyvatelé společně s hasiči a vojáky vybudovali svépomocí.

Kromě Mělníka a Brandýsa na Labem platí ve středních Čechách třetí povodňový stupeň ještě na Sázavě v Nespekách a na Želivce v Souticích.

Vodohospodáři zaznamenávají další klesání hladin řek v Pardubickém i Královéhradeckém kraji. Na Pardubicku už nejvyšší povodňový stupeň platí jen na Labi v Přelouči a Němčicích a na Chrudimce v Padrtech. Hradecko hlásí stupeň ohrožení na Labi v obci Brod na Trutnovsku a na Orlici v Týništi nad Orlicí.

"Průtoky na přítocích horního a středního Labe budou i nadále postupně klesat, stejně tak jako průtoky na horním a středním Labi," uvedl vedoucí vodohospodářského dispečinku Jiří Petr.

V Královéhradeckém kraji, kde voda zatopila několik desítek sklepů rodinných domů, jsou stále uzavřené některé silnice, například mezi obcí Krňovice a Třebechovicemi pod Orebem.

V Pardubickém kraji se už uvolnila většina zaplavených silnic. Přesto zůstává mimo provoz 12 úseků. Nejvážnější je přerušení dopravy na silnici I/35 z Litomyšle do Moravské Třebové. Přibližně 30 metrů vozovky u hřebečského tunelu zasypal v sobotu mohutný sesuv zeminy z podmáčeného svahu. Provizorní objížďka vede po staré silnici přes Koclířov.

Ministr vnitra František Bublan rozhodl o zrušení zítřejší zkoušky sirén, která se jinak koná pravidelně každou první středu v měsíci ve 12 hodin. Zkušební akustický signál by podle ministra mohl mezi občany v oblastech zasažených povodněmi vzbudit paniku.