Hlavní obsah

Zaorálek svolá schůzi Sněmovny až po rozdělení funkcí

Právo, ada, nig
PRAHA

Prezident Václav Klaus v pondělí stanovil začátek zasedání nové Sněmovny na 16. června, tedy den po uplynutí čtyřletého mandátu současných poslanců. To ale neznamená, že by se v tento den poslanci setkali v lavicích. Termín ustavující schůze totiž určí až dosavadní předseda dolní komory Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Článek

První schůzi Sněmovny svolává politik, který byl jejím předsedou před volbami. Protože dosavadní šéf dolní komory Zaorálek byl opět zvolen poslancem, bude to on, kdo ustavující jednání svolá a bude řídit až do zvolení nástupce. Při ustavující schůzi složí poslanci slib, zvolí předsedu Sněmovny a její místopředsedy a ustaví parlamentní výbory. Zaorálek ale zatím se svoláním ustavující schůze nespěchá.

Prezident republiky svolal od 16. června zasedání Sněmovny a je teď na vás, kdy svoláte poslance k ustavující schůzi komory. Můžete říci, kdy to bude?

Máte pravdu, prezident svolal zasedání, což je něco jiného než schůze. Podle zákona o jednacím řádu mám svolat schůzi, avšak žádné termíny pro tento případ nejsou stanoveny. Budu ale ještě věc konzultovat s ústavními právníky, podle jejichž stanoviska se zařídím.

Máte alespoň představu, zda to bude otázka dnů, týdnů či déle?

Vše nyní záleží na dohodách politických stran, které se do Sněmovny dostaly. Já se budu řídit tím, zda bude existovat dohoda na vytvoření orgánů Sněmovny a že je tedy možné ustavující schůzi svolat. Je to otázka jednání, při nichž bychom měli dospět k určité dohodě, aby se ustavující schůze mohla dobrat úspěchu. Po ustavující schůzi podává vláda demisi, a proto je její výsledek důležitý. Takže v této chvíli vám datum neřeknu.

Aby byla Sněmovna ustavena, záleží také na soc. dem. Máte již představu, o jaké funkce v jejím vedení budete usilovat při vyjednávání?

Jsme stále v situaci, kdy je tady do 15. června stará Sněmovna, takže na tuto otázku vám nemohu odpovědět.

To, co říkáte, naznačuje, že chcete protahovat funkční období Paroubkovy vlády, protože končící kabinet může podat demisi až po ustavující schůzi Sněmovny.

Nemyslím, že bychom měli tendenci za každou cenu něco zdržovat. Tady je obtížná situace, nicméně řešení je třeba hledat. Připouštím, že jednání mohou být komplikovanější a delší než jindy.

Co to je delší?

Těžko odhadnout. Když se podíváme kolem, třeba po volbách v Rakousku, vidíme, že jednání se vedla měsíce. V situaci, kdy je u nás stav sto ku stu, nemůžeme podobný scénář vyloučit. Chceme hledat stabilní řešení na čtyři roky, a nikoli provizorium. Proto znovu říkám, že nemá smysl svolávat schůzi, která nebude schopna zvolit si své orgány (předsedu, místopředsedy, počet výborů a počet jejich členů. - pozn. red.) a tím otevřít cestu pro novou vládu.

Hovoříte o stabilní vládě, ale jaká vláda to má být?

Ještě není čas, abychom říkali stanovisko soc. dem., když zatím neznáme představy jiných stran.

Související články

Klaus: Sněmovna může jednat od 16. června

Prezident Václav Klaus nechce protahovat jednání na vyřešení složité politické povolební situace. Poslanci se tedy budou moci sejít nejdříve 16. června, přesný...

Výběr článků

Načítám