Zaorálek: Seděl jsem, krvácel a myslel na Trockého

To ani nedokážu říct, nestaral jsem se o to. Ve chvíli, kdy se to stalo, jsem si četl. Ani to nepoznám, když je majáček použit, ledaže bych se podíval ven. Ale jinak to nesleduju.

Byl.

Přiznám se, že nevím. Kolem pobíhalo hodně lidí, volali pomoc, kontrolovali auta. Je pravděpodobné, že to byl někdo z ochranky.

Seděl jsem na mezi a snažil se si to krvácení nějak zastavit. Najednou se tam objevil obvaz a začali mi dávat hlavu dohromady.

Kdysi jsem četl knihu o Trockém, kde je popsán i atentát na něj v Mexiku. Agent najatý KGB udeřil Trockého sekáčkem na led do hlavy. Není to úplně normální, ale nemyslel jsem na nic jiného.

Trockij totiž několik hodin po útoku byl vlastně v pořádku – chodil, mluvil a vypadalo to, že mu nic není. Po několika hodinách se to začalo zhoršovat, začal mluvit z cesty a pak už mu nebylo s tehdejší medicínou pomoci.

Když jsem si sáhl na hlavu, tak jsem měl pocit, že je tam hrozná díra. Překvapilo mě, jak z toho valilo, pořád jsem se to snažil rukama zadržet, a pořád to nešlo. Už jsem měl ruce úplně zbrocené krví. To se mi ještě v životě nestalo, a to jsem měl různé úrazy, těžší, například otřes mozku kvůli hokeji.

Počítal jsem své šance a říkal si, co mě ještě čeká. A jak mi pořád Trockij vrtal v hlavě, tak jsem zkoušel, jestli hýbu prstama, nohama, jestli ještě vidím. V nemocnici mi pak vysvětlili, že hlava je překrvená a že při otevřené ráně to pak vypadá na potoky krve.