Zaorálek: S lidmi z MeSES jsem byl ve sporu, nepomáhali mi

Moc jsem se s MeSES nedokázal vejít do dveří. Jejich nabídka pro kulturu, že s antigenními testy mohou být akce pro padesát lidí, byla nesmyslná. Připadalo mi to strašně tvrdé a říkal jsem jim, že nikde jinde nic tak tvrdého není.

A oni mi tvrdili, že to vytrhuji z kontextu. Přiznávám, že jsme se dostali do sporu. Jejich argumenty jsem nepřijal, nepochopil. Když jsem jim říkal, že v zahraničí mají povolené vyšší počty lidí na venkovních akcích a dokážou to s hygienickými omezeními zvládnout, argumentovali mi, že například Rakousko a Francie mají jiný systém omezení pro soukromé akce a osobní shromažďování, a proto si mohou dovolit mít na nich více lidí. To mi nesedělo, a tak jsem zavolal svým přátelům žijícím v Rakousku a ve Francii, kteří mi to vyvrátili.

Moje nespokojenost s jejich prací byla, že jsem si při ověřování nepotvrdil, že mají pravdu.

Kopu za kulturu, ale nemohu posuzovat, jestli jsou nebo nejsou kvalitní. Do našeho života patří kultura a já chci, aby měla slušný, odpovídající rozměr, který odpovídá tomu, jaký má například ve světě. V tom mi připadalo, že mi nepomáhají.

Přiznám se ale, že bych byl rád, kdybych měl pro debatu jednoho partnera. Pro mě jako laika je často frustrující, že máme různé skupiny odborníků, které mají opravdu rozmanité názory. Měli bychom tu mít něco, jako je třeba Institut Roberta Kocha v Německu, který je zavedenou a respektovanou institucí.

Právě. Připadalo mi, že to je taková volná skupina lidí, která říká své názory, ale nepřijímá rozhodnutí a ani se za jejich důsledky nebude nikomu zodpovídat. Když tvrdím, že kultura je součástí zdraví, tak si myslím, že není legrace, když se někdo rozhodne, že mi dá rozpis omezení, který by znamenal, že by tady kultura v létě de facto neexistovala. Někdo, kdo nemá zodpovědnost a nemusí se lidem zaměstnaným v kultuře zodpovídat.

Politika je vytváření prostoru pro život. Rolí politika na ministerstvu kultury je vytvářet prostor pro umění a kulturu. A to i v podmínkách pandemie. Ale jakou má zodpovědnost MeSES? To jsou pouze odborné názory lidí, kteří mohou být i radikální a klidně prohlásí, že pro bezpečnost společnosti je dobré, když vás úplně zavřeme. To je pěkné. Já ale chci, aby se život vracel.

To nevím. Kultura je specifická, nejvíc bitá a my musíme každému vysvětlit, jak to chodí a proč máme tolik problémů. Často potřebujeme dohadovat detaily a to je nejlepší dělat s lidmi, kteří už jsou se specifiky mého resortu seznámeni. A my začínáme pořád s novými. Byl bych rád, kdyby se vytvořily informační kanály, které budou stále stejné.

Setrvání šéfa resortu zdravotnictví ve vládě není kvůli jeho kauze s majetkem výhodné. On by měl komunikovat jiné věci než své problémy, pro vládu je to špatně. Připadá mi, že těch problémů začíná přibývat a je jich tolik, že nebude mít ani čas se věnovat tomu, co má, a bude muset trávit čas vysvětlováním. Na druhou stranu ale připouštím, že časté výměny ministrů zdravotnictví nejsou dobré. Na vině je špatná personální politika premiéra.

Snažím se sledovat, a velice často křičet, jaká jsou čísla v Nizozemsku, Rakousku a že bychom s nimi měli držet krok. Často argumentuji tím, že máme dobrá čísla, někdy i lepší než oni. Mám radost, že se u nás situace vyvíjí příznivě. A díky tomu se podařilo povolit rozvolnění v kultuře.

Za důležité považuji mít plán postupu, systém, protože pro kulturu je důležité vědět, co bude. Jsem rád, že jsme dokázali vytvořit tabulku, kde je předpoklad postupu, a že se podle ní může začít trochu plánovat. Když se ukáže, že to jde, tak je tu velká šance, že v červnu budeme moci mít na kulturních akcích 2000 lidí venku a 1000 uvnitř.

Mluvím s divadelníky po celé republice a oni se chystají, že na základě tohoto výhledu budou pořádat představení. Ujistili mě, že jim stojí za to, spustit to. Z diskusí s nimi mám dojem, že prognóza má pro ně velký smysl. Do června nebudou divadla hrát v tom rozsahu, jak jsou zvyklá, ale s něčím začnou a mohou si rozvrhnout další program. Některá privátní plánují v létě představení venku i uvnitř.

Máme. Je předpoklad, že budeme naočkovaní, což je důležité. Dnes totiž máme dvě spolehlivé zbraně proti covidu. Jednou je očkování a druhou respirátory. Takže když se nestane nic nepředvídatelného, tak se dá počítat s tím, že se prostor pro kulturu vytvoří. A pořadatelé budou schopni se připravit.

S hlavní hygieničkou a ministerstvem zdravotnictví neustále jednám o celé řadě věcí, které se týkají testování, akcí v ulicích, parcích, o hasičských slavnostech atd. Tam všude ještě nejsou vyjasněné podmínky.

To už jsme si vyjasnili. Nesouhlasil jsem s tím, aby v kultuře byli pouze PCR testy, to mi přišlo hrubě diskriminační, v tom jsem měl spor s MeSES, protože oni kvalitu antigenních testů v Česku zpochybňovali.

Na vládě neustále opakuji, že musíme vytvořit systém, v němž pravidla pro všechny oblasti života musí být stejná. Nemůžeme si dovolovat výjimky a zvýhodňovat určitý segment proti jinému.

To bylo úplně nad očekávání všech. Všichni na vládě se divili, že se to pustilo.

Pustila to hlavní hygiena na výjimku. Výjimky nesmějí být. Jsou jed, nemohou nahradit systém fungování, ve kterém platí pravidla pro všechny stejně. Ať jdete do restaurace, nebo na koncert, mělo by to být stejné.

Pilotní koncerty jsme brali jako symbolický začátek rozvolňování v kultuře.

Chvíli se to vydržet dá.

Jak to myslíte? Tančím často a všude. (úsměv) Chápu to, stání je také součástí toho, o čem se debatuje. Stání na kulturních akcích máme slíbené na červenec, pokud se situace bude vyvíjet stejně dobře. A já nepředpokládám, že nebude. Ještě v červnu musíme sezení vydržet.

Já jsem vždycky ve Sněmovně spoléhal na zdravý rozum. Když jsme třeba žádali o prodlužování nouzového stavu, tak to nebylo z nějakého plezíru. Opakovaně jsem říkal, neblbněte, tady nejde o body, nejde o politiku, měli bychom se v této situaci sjednotit.

Navíc hlasovat o nedůvěře čtyři měsíce před volbami, v situaci, kdy potřebujeme ještě dotáhnout věci týkající se pandemie, mi nepřipadá úplně namístě. Samozřejmě že vláda mohla udělat leccos lépe a jinak, ale vyvolávat v této chvíli bojovné hlasování nepovažuji za nejlepší. Na mě to působí dojmem, že opozice chce udělat něco, co by bylo vidět.

Nakonec si taky dnes myslím, že to tehdy opravdu byla chyba a že nám to užitek nepřineslo. Dnes jde o to, aby si vláda udržela mandát pro vypořádání se s následky covidové epidemie, ze které pořád nejsme úplně venku. Dnes mi chování opozice připadá jako riskantní předvolební gesto, protože může ztratit kontrolu nad situací.

Předpokládám, že všechny tyto důvody zazní ve Sněmovně. Jak jsem říkal, určitě jsme mohli jako vláda některé věci řešit lépe, rychleji, srozumitelněji, ale opakuji, že pro pád vlády v tuto chvíli nevidím důvod.

Pokud vím, tak předseda Hamáček ve Sněmovně řekl, že to možná nebyla jeho nejlepší argumentace. V případě vyhoštění ruských diplomatů jsem přesvědčen, že se podařilo vyřešit dlouhodobý nepoměr, který jsme měli mezi ruskou a českou ambasádou, a je pravda, že za celá ta léta jsme s tím nedokázali pohnout…

Ano, to je pravda.

Víte dobře, že pokud jde o všechny detaily tohoto příběhu, tak Jan Hamáček řekl, že nemůže veřejně sdělit vše, co se odehrálo. Vzhledem k tomu, že celá záležitost se vyšetřuje, tak předpokládám, že všichni účastníci těch inkriminovaných schůzek řeknou pravdu, co a jak se stalo.

Sám jsem se v minulosti, kdy jsem působil na ministerstvu zahraničí, ocital v situaci, kdy jsme byli za různé akce napadáni, že jsme je zpackali, a já jsem se nedokázal bránit, protože jsem věděl, že o tom nemohu podávat detailní svědectví. Sám za sebe říkám, že Jana Hamáčka nepodezírám z toho, že by chtěl dělat v Moskvě nějaký kšeft se zájmy republiky.

Je pravda, že mi Jan Hamáček říkal, že spěchá, ale neříkal proč.

Říkal, že o tom nemůže mluvit, ale že je potřeba, abych nastoupil do Černínského paláce rychle. O důvodu spěchu mi ale nikdy neřekl. Přiznávám, že jsme se o ten můj přechod z ministerstva kultury na MZV škrtli, to je pravda, ale nakonec jsme se rozešli s tím, že prostě každý máme na věc jiný pohled.

Věřím, že Jan Hamáček je zkušený politik, že by nikdy nehazardoval se sociální demokracií, a když nás požádal o podporu jako čerstvě zvolený předseda na sjezdu, tak předpokládám, že má čisté svědomí a je připraven vést stranu do voleb.

Celý text rozhovoru s Lubomírem Zaorálkem si můžete přečíst v sobotním Právu