Článek
Podle Tonka Mardešice, vedoucího lékaře Sanatoria Pronatal, kde první úspěšnou transplantaci provedli, jde o novou naději pro ženy, jež by jinak nemohly otěhotnět vůbec, nebo by si jen mohly nechat zdát o tom, že do jiného stavu přijdou přirozenou cestou.
„Zmražení a následná transplantace části vaječníkové tkáně umožní zachování budoucí plodnosti onkologicky nemocných pacientek, u kterých v důsledku chemoterapie a radioterapie hrozí závažné poškození či ztráta reprodukčních schopností,“ vysvětlil Mardešic.
Zmrazili jsme takto už deset tkání onkologicky nemocných dívek.
Přitom více než deset procent nádorových onemocnění je diagnostikováno ve fertilním věku, tedy v době, kdy mohou mít děti. Tyto ženy mají možnost si nechat zmrazit vajíčka, pokud mají partnera, tak dokonce už oplodněná embrya, nebo zvolit méně agresivní léčbu a doufat, že se vyléčí a přitom jejich reprodukční orgány nebudou poškozeny.
Další možností nyní je si nechat odebrat kus vaječníku, zamrazit ho, a po vyléčení si ho nechat lékaři transplantovat zpět. „Oproti klasickému zmražení vajíček má tato metoda s následnou transplantací ovariální tkáně výhodu v tom, že ženy poté mohou přirozeně otěhotnět, nehrozí rizika, že zamražená vajíčka dojdou,“ uvedl Mardešic.
Jediná šance na mateřství
„Těch se přece jen mrazí jen určité množství. Dopadne-li transplantace dobře, začne tkáň produkovat hormony sama, a nemusí být nasazována hormonální léčba,“ dodal. Zároveň je to však jedna jediná možnost, jak zachovat naději malým holčičkám, které musejí podstoupit onkologickou léčbu a větší dávky chemoterapie.
„Zmrazili jsme takto už deset tkání onkologicky nemocných dívek. Vždy samozřejmě se souhlasem zákonných zástupců a vysvětlením úměrným věku pacientky. Zájem o to samozřejmě je,“ řekla Petra Keslová z Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol.
„Zmrazování ovariální tkání volíme tam, kde to lze. Tak se postupuje od roku 2008. Tento způsob lze použít už i u roční dívenky, ale u nás byla nejmladší pacientka sedmiletá. Výstupy tedy lze očekávat nejdříve za pět deset let,“ uvedla. „U chlapců se nad způsobem záchrany možnosti reprodukce rovněž na klinice zamýšlíme, ale jsme zatím jen v této rovině. Jde o ještě větší experiment, než je tento,“ dodala Keslová.
První byla 32letá žena
Co dívenky čeká, si už specialisté nacvičili při první transplantaci části vaječníku u 32leté ženy s rakovinou prsu. „Před zahájením onkologické léčby jí byla odebrána část pravého vaječníku a zmražena. Když bylo dosaženo kompletní remise (stav bez známek onemocnění, pozn. red.), zjistili lékaři, že došlo k úplnému selhání funkce vaječníku, který zůstal,“ vysvětlil Mardešic.
„S odstupem 3,5 roku od léčby jsme, se souhlasem onkologa, transplantovali pacientce část zmražené vaječníkové tkáně v říjnu loňského roku. Po třech měsících od transplantace jsme zjistili normální růst folikulu, ovulace a kompletní úpravu všech hormonálních parametrů,“ popsal úspěch Mardešic.
Pro tento způsob se pacientka ve svých 29 letech rozhodla proto, že neměla partnera. Nyní ho má a zůstaly jí obě možnosti. Buď se jí podaří otěhotnět přirozeně, nebo podstoupí mimotělní oplodnění. Finančně ji to výrazně nezatížilo, vše hradí zdravotní pojišťovna.
Jak nová a vzácná metoda to je, dokazují i výsledky úspěšných transplantací, po kterých se ženám skutečně podařilo otěhotnět a přivést na svět dítě. Zatím jsou podle českých lékařů takových případů ve světě jen desítky.