Článek
Pevné ploty, které by vydržely minimálně dva roky, chce hejtmanství ve čtyřicet kilometrů dlouhém okruhu umístit mezi Zlínem a Fryštáckou přehradou, dále pak mezi Lípou a Slušovicemi, kde hrozí přímý přesun černé zvěře směrem na Zádveřice. Zlínský kraj tak hodlá pojistit zábranu vytvořenou pachovými ohradníky.
„V těchto místech očekáváme největší migraci černé zvěře a rozšíření ohniska nákazy. Z jiných stran nám to drží vesnice a města,“ vysvětlila krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková (ANO).
Chtějí i odchytové klece
Nejvíce divokých prasat se podle myslivců drží právě v oblasti ohraničené silnicemi mezi obcemi Hvozdná, Březová, Slušovice, Veselá, Lípa, Lužkovice na Zlínsku. „Pole v této lokalitě jsou oseta plodinami, které přitahují černou zvěř,“ vysvětlila Balaštíková. O částečném oplocení už v úterý jednali zástupci Státní veterinární správy (SVS) spolu s Národním centrem pro tlumení nákazy afrického moru prasat.
Pachový ohradníky mají zabránit v šíření nemoci do dalších regionů.
„Došli jsme ale ke shodě, že je problematické zavádět oplocení vysoce rizikové oblasti jako veterinární opatření, a to platí i v případě, že by šlo pouze o částečné oplocení. Zejména se jedná o míru účelnosti, nákladovosti a také režimu v oplocené oblasti. Odborná diskuse na téma tlumení nákazy dále probíhá a bude pochopitelně reagovat na aktuální vývoj nákazy konkrétními kroky,“ sdělil Právu mluvčí SVS Petr Majer.
Zlínský kraj kromě částečného oplocení zvažuje i umístění odchytových klecí a menších odchytových obor. Stavy černé zvěře se tak podle Balaštíkové podaří redukovat rychleji než odstřelem. Stát budou v zamořené zóně kolem Zlína, do budoucna s nimi hejtmanství počítá v celém Zlínském kraji.
„Odchytová zařízení představují klece z kari sítí, které mají vstup. Zvíře vejde dovnitř a ven už se nedostane. Pokud se tam dostane srnčí nebo jelení, tak se klec neuzavře. Je to dáno tím, že prasata ryjí. V případě, že se tam dostane černá zvěř, začne rýt a vstup zapadne,“ vysvětlila novinářům Balaštíková.
Dost potravy v řepce
Černá zvěř nakažená africkým morem prasat se prozatím drží ve zhruba dvacetikilometrovém okruhu severně od Zlína, kde má dostatek potravy v podobě řepky, pšenice nebo sóji. Navíc se zde nesmí střílet, divočáci tak mají klid. Ploty i odchytová zařízení chce proto kraj vybudovat ještě před sklizením plodin, kdy se divočáci začnou vracet do lesů.
Myslivci rozmisťují pachové ohradníky kolem oblasti zamořené africkým morem prasat na Zlínsku. Ohradníky mají zabránit v šíření nemoci do dalších regionů.
První dva uhynulí divočáci, u nichž se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Africký mor prasat přenášejí volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný. K úterý evidovali veterináři ve Zlínském kraji celkem 99 uhynulých divokých prasat. Vyšetřeno na africký mor prasat bylo dosud 95 vzorků, čtyři nálezy čekají na vyšetření.
„Africký mor prasat byl prokázán v 63 případech, 32 vyšetření skončilo s negativním výsledkem,“ podotkl Majer. V nárazníkové oblasti s intenzivním odlovem bylo od 17. července uloveno 522 divokých prasat. Žádné z nich nebylo pozitivní.
