Článek
Zatímco rodiče dnešních školáků, tedy generace tzv. Husákových dětí, chodili do základní školy v doprovodu matky či otce jen výjimečně a zpravidla jen v první třídě, dnes své potomky úzkostlivě hlídají i ve vyšších ročnících. Bojí se je nechat jít samotné kvůli stále hustější dopravě a také kvůli poměrně častým případům obtěžování dětí.
Mobil dítě pohlídá
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Přestěhovali jsme se z pražského sídliště, kde bych se bála děti pouštět do školy samotné. Tady v menším městě se přece jen cítíme bezpečněji, všichni se tady znají. Naše děti většinou chodí do školy se spolužáky,“ řekla Právu pětatřicetiletá maminka prvňáka a druháka ze středočeských Řevnic, které mají zhruba tři tisíce obyvatel. Současně však dodala, že většina řevnických rodičů takto malé děti do školy raději doprovází.
Po škole však i ona děti vždy vyzvedává a s pomocí dalších rodičů je i převádí na odpolední kroužky. Až budou chodit její děti ze školy samy, určitě dostanou mobil s aplikací, která bude rodičům ukazovat jejich polohu.
Na strážníky často nejsou peníze
Velkým problémem je nedostatek míst v družinách. Některé ZŠ je proto zpřístupňují jen prvňákům a druhákům. Děti z vyšších ročníků pak musí chodit domů po obědě samy, neboť rodiče musí být do pozdních odpoledních hodin v práci.
Rodiče s povděkem kvitují, že na ranní provoz na přechodech v okolí škol dohlížejí uniformovaní strážci zákona. Odpoledne však po nich už není vidu ani slechu. Mnohé obce by měly rády vlastního strážníka, nemají však na něj peníze.
Stejně tak třeba na školní autobus, který by bezpečnou přepravu dětí do školy a ze školy domů zabezpečil. Některé školy si ale už dokázaly samy poradit, například ZŠ v jizerskohorské obci Josefův Důl si koupila pro svážení školáků z okolních vesnic dodávku. „Jsme moc rádi. Jinak bychom se museli trmácet pěšky a vlakem,“ řekl Právu dvanáctiletý Josef z nedalekých Albrechtic v Jizerských horách.
Pětina českých rodin k pravidelnému odvozu dětí do škol využívá auto, vyplývá z nedávného průzkumu společnosti ŠkoFIN. Téměř dvě třetiny rodičů vozí děti do školy během své cesty do zaměstnání, třetina však dopravuje své potomky vozem i přesto, že oni sami do práce autem nejezdí.
Nejčastěji vozí děti do školy autem rodiče žijící na vesnici a v satelitech v okolí velkých měst. „Děti z malých vesnic musejí do školy často dojíždět na větší vzdálenost, a tak je autem vozí až 35 procent rodičů,“ sdělil Právu ředitel obchodu a marketingu ŠkoFINu Petr Abrahámek.
Pěšky dnes podle něj chodí do školy 37 procent školáků, na Moravě je to 41 procent. Kolo, koloběžku nebo brusle využívá k dopravě do školy jen minimum českých dětí – nejvíce jich je v Pardubickém (3,8 procenta) a Moravskoslezském kraji (3,7 procenta).
Odkdy dítě samotné?
Podle psychologů se každé dítě vyvíjí různě a za určitých okolností může do školy chodit sám už prvňák. Jindy ale není od věci doprovázet dítě třeba do deseti let. To už je přitom podle psycholožky Simony Hoskovcové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy věková hranice, kdy zpravidla bývá možné pustit dítě i na cestu hromadnou dopravou ve větším městě.