Zamířili k nám teď běženci, kteří tady nemají vazby

„Nejvíce pomáháme s ubytováním a další základní pomocí. Nyní se také začínají ozývat lidé, kteří tu chvíli jsou a potřebují asistenci s dalšími kroky, zápisem dětí do škol, zdravotní péčí, dávkami, hledáním práce a podobně,“ řekla Právu ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Dodala, že nedokáže odhadnout, kolika lidem její spolek pomohl, stále se na něj obrací mnoho lidí každý den.

Podobnou zkušenost má i nezisková organizace Charita ČR, která od začátku ruské invaze pomáhala v Krajských asistenčních centrech. Zde poskytovala tlumočníky, dobrovolníky, poradenství či krizovou pomoc.

„Pozorujeme, že v první fázi přišli lidé, kteří zde měli vazby, příbuzné či přátele. Nyní sem spíše prchají ti, kteří tu nikoho neznají, ale láká je velká ukrajinská komunita, blízkost jazyka a velká pomoc ze strany státu a občanů,“ řekla pro Právo Klára Boumová, koordinátorka migračních témat Charity ČR.

Zatímco uprchlíci z prvních vln měli zařízeno ubytování přes známé, nově příchozím s bydlením musí pomoci stát či neziskové organizace. „V prvních vlnách lidé odcházeli z Ukrajiny preventivně. Nově příchozí opouštěli místa, kde se střílelo, tlačili se, aby se dostali do vlaků, cestou museli často opustit své domácí mazlíčky, je to pro ně náročnější situace,“ přiblížila Boumová. Dodala, že trauma prožívají i Ukrajinci, kteří dlouhodobě žijí v ČR a je na ně tlak, aby zde pomohli v roli asistentů či tlumočníků.

Neziskové spolky nedostatek tlumočníků pociťují. „Máme zájem o dlouhodobé dobrovolníky ideálně se znalostí ruštiny či ukrajinštiny, kteří by se uprchlíkům věnovali, naučili je česky, trávili s nimi čas a doprovázeli je nejen na úřady, ale třeba i na výstavu či do zoo. Kromě toho, že uprchlíci potřebují vyřídit spoustu věcí. Bylo by fajn, kdyby si tu našli přátele a měli někoho, s kým si můžou popovídat,“ upřesnila Faltová.

Podle Boumové je stále potřeba finanční i materiální pomoc. „Je nutné, aby materiální sbírky byly přesně zacílené. Nejlepší je se v zařízeních pro uprchlíky informovat, zda potřebují oblečení, potraviny, hygienické potřeby a další věci,“ radí.

Dodala, že se zatím nikdo z pracovníků Charity ČR nesetkal s uprchlíkem, který by se na Ukrajinu po konci konfliktu nechtěl vrátit.

„Platí to nejen pro válku na Ukrajině, ale i pro cizince, kteří se v Česku usazují z jiných zemí. Všichni sní o tom, že se na stáří vrátí domů. Není to ale vždy reálné,“ podotkla Boumová.