Článek
Premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve středu ráno novinářům řekl, že po uplynutí 11 dnů nemoci by na sebe náklady vzaly pojišťovny.
Vládanávrh sociálních demokratů na zrušení neproplácených prvních tří dnů nemoci ve středu podpořila. Vládní legislativci na základě stanovisek ministerstev však doporučili, aby se kabinet k předloze o zrušení karenční doby postavil záporně.
ANO návrh nesmete, protože jedná s levicí
Vicepremiér v demisi Richarda Brabce (ANO) už dříve řekl, že v otázce zrušení karenční doby, což požadují ČSSD i KSČM, je ANO ochotno ke kompromisu, který připravuje.
Podle Brabce nejde v postoji ANO k nepropláceným dnům nemoci pouze o zhruba šest miliard korun, které by zrušení karenční doby zaměstnavatele stálo. "Při dnešním stavu téměř plné zaměstnanosti se zaměstnavatelé obávají, že kdyby se vrátila zpět průměrná nemocnost, která byla před zavedením karenční doby, znamenalo by to, že mnoho podniků by mělo obrovský problém třeba obsadit směny," uvedl.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to ve výši tří pětin průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.
Stát by přišel o tři miliardy
Zrušení karenční doby by podle podkladů pro ministry vedlo k růstu nemocnosti, čímž by se snížily rozpočtové příjmy i příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění. V souvislosti s tím, že ČSSD zároveň navrhuje snížení nemocenských odvodů zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným o 0,2 procentního bodu, by státní rozpočet přišel podle podkladů až o tři miliardy korun ročně.
Záporně se k novele zákoníku práce postavila například ministerstva financí a práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce vyčíslilo přímý dopad na zaměstnavatele v příštím roce na 2,9 miliardy korun, při očekávaném zvýšení nemocnosti na 5,1 miliardy korun.
V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která ale nenastala. Sněmovna tehdy návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM, zamítla. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.
