Zaměstnávání seniorů se zatraktivní. Firmy se bez nich neobejdou

„Senioři si nemusejí nic dokazovat, jsou spolehliví, mají zkušenosti a nadhled. Dobře vyvažují týmy tím, že korigují často až příliš euforické mladé kolegy. Máme s tím přímou zkušenost,“ řekla Právu předsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

I stát o větší zapojení starších lidí stojí a chce jim ho usnadnit prostřednictvím odpuštění či snížení odvodů na pojištění.

Podle Svobodové mají senioři velké možnosti v poradenství a odbornějších pozicích, i když se už třeba cítí unavenější. „Firmy po seniorech sáhnou na zkrácené úvazky, protože realita k tomu podniky stejně tlačí. Klempíř nebo podlahář bude v šedesáti letech těžko klečet celý den na kolenou, ale může být váženým školitelem, dozorem či mistrem odborného výcviku,“ podotkla.

Demografický vývoj vede k potřebě zaměstnávat víc seniory. „Stoupne důležitost lidí v předdůchodovém a seniorském věku. Nyní máme celkově třetinu zaměstnanců ve věku 40 až 49 a čtvrtinu nad padesát let,“ potvrdil Právu Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC provozující portály Jobs.cz a Práce.cz.

Silné ročníky 70. a počátku 80. let, tzv. Husákovy děti, se během patnácti let postupně posunou do věku kolem důchodu. „A ročníky, které nyní přicházejí na trh, jsou výrazně početně slabší. V každém je kolem 80 nebo 90 tisíc lidí. Zatímco u Husákových dětí je to 160 až 200 tisíc na ročník,“ dodal Dombrovský.

V technických oborech je přitom už teď zoufalý nedostatek mladých. „Věkový průměr v energetice se pohybuje k padesátce a u některých technických specializací se řada zaměstnanců blíží důchodovému věku,“ sdělil Právu ředitel Českého svazu zaměstnavatelů v energetice Richard Vidlička.

„Na dva techniky odcházející do důchodu připadá jen jeden nový absolvent,“ dodal Právu manažer náboru ManpowerGroup Jiří Halbrštát. „Demografický vývoj v následujícím desetiletí sníží produktivní složku obyvatelstva o zhruba 300 tisíc osob. Přitom už dnes zaměstnavatelé postrádají zhruba 300 tisíc zaměstnanců,“ souhlasí Miroslav Diro z Hospodářské komory.

Částečně to sice vykryje rostoucí automatizace, ale i přesto bude pro nasycení poptávky na trhu práce nutné hledat další zdroje pracovních sil. „Těmi jsou však v současné době jen osoby ekonomicky neaktivní nebo odcházející předčasně do důchodu,“ dodal Diro.

I ve stavebnictví se bude nedostatek odborníků dál prohlubovat. „Nemá je kdo nahradit. Zatímco ještě v roce 2001 bylo v oborech technika, výroba a stavebnictví 51 tisíc studentů, v roce 2021 už jich bylo pouze 33 tisíc,“ sdělil Právu proděkan Fakulty stavební VUT v Brně Zdeněk Dufek.

Podle Dagmar Kužvartové ze Svazu průmyslu a dopravy je při zaměstnávání lidí ve starším věku potřeba i aktivní účast státu.

„Musí si vytyčit jako prioritu celoživotní vzdělávání, rekvalifikace a podporu digitálních dovedností,“ řekla Právu s tím, že by měl v maximální míře zjednodušit podmínky pro využívání flexibilních forem zaměstnání.

Zvýšit zájem o zapojení lidí v důchodovém věku má přitom podle plánu ministerstva práce a sociálních věcí novela zákona o sociálním zabezpečení, podle níž by měli platit nižší sociální pojištění.

Konkrétně zaměstnanci by svou část pojistného neplatili vůbec, živnostníci a podnikatelé by měli odvádět pojistné snížené o 6,5 procentního bodu. Tedy 22,7 procenta z vyměřovacího základu namísto 29,2 procenta. Ale nebude už se jim navyšovat starobní důchod za práci při jeho pobírání. Návrh musí ještě schválit vláda a parlament. Ministerstvo doufá, že změny začnou platit od pololetí.

„Zaměstnaných důchodců je zatím málo. Škoda. Týmy, které jsou kombinované, složené z mladých i starších, jsou mnohem více efektivní. Jenže dnes nejsou senioři motivovaní,“ shrnula šéfka personální agentury ManpowerGroup ČR Jaroslava Rezlerová.

Na významný nárůst počtu pracujících lidí staršího věku poukázal v projekci zveřejněné v odborném časopise Demo­grafie i demograf Ondřej Nývlt. Podle ní se podíl pracujících mužů starších šedesáti let ­ z 9,8 procenta v roce 2019 zvýší na 15 až 18 procent v roce 2040. U žen pak tento podíl vzroste ze 7,8 procenta na 16 až 21 procent.

„V roce 2019 bylo 293 000 ekonomicky aktivních mužů ve věku šedesát a více let, což činilo tuto skupinu výrazně minoritní v porovnání s mladšími věkovými skupinami,“ uvedl ve své projekci demograf.

To se ale z důvodu zvyšujícího se věku pro odchod do důchodu i demografického vývoje změní. Odhaduje, že v roce 2040 bude podle střední varianty 493 000 ekonomicky aktivních mužů starších 60 let, podle vysoké varianty 524 000 mužů. Po roce 2040 by pak mělo docházet k poklesu.

Počet ekonomicky aktivních žen nad 60 let byl před třemi roky 189 000. „Ve střední variantě to v roce 2030 bude 356 000 a v roce 2040 dokonce 456 000. Vysoká varianta předpokládá dokonce 508 000,“ propočetl Nývlt. Pak bude docházet opět k poklesu. Výsledky projekce vycházejí z předpokladu hranice důchodového věku v 65 letech.