Zaměstnanci Nemocnice Na Homolce se soudí o proplacení přestávek. Podáno je 127 žalob

Spor se týká půlhodinových přestávek, na které mají zaměstnanci nárok. Pokud je nemohou řádně čerpat, zaměstnavatel je má proplácet. Žalobu podaly převážně zdravotní sestry, ale také několik lékařů.

„Když jsem na sterilním sále, nemohu na půl hodiny odejít a zase se vrátit, až mi přestávka skončí. Pokud jde o akutní medicínu, nemocnice sice nemá urgentní příjem, ale i tak má akutní pacienty. Musím být k dispozici prakticky stále,“ řekla Novinkám zdravotní sestra z Nemocnice Na Homolce.

Advokát zaměstnanců Tomáš Bubrjak upozorňuje, že příručka ministerstva práce pro personální agendu k tomu výslovně uvádí, že doba na oddech a jídlo, kdy k přerušení provozu nebo práce nedojde, není považována za přestávku v práci a započítává se do pracovní doby.

„Obdrželi jsme od nemocnice zatím dva návrhy na vyrovnání. První byl hodně urážející, druhý sice méně, ale stále urážející,“ uvedl minulý týden Bubrjak. Nemocnice podle něj nabídla proplácení přestávek jen části lidí a pouze formou interního předpisu, který lze ze strany nemocnice kdykoliv změnit.

Třetí návrh dodala nemocnice tento týden, přičemž se podle advokáta od předchozích příliš nelišil. Pokud se strany nedohodnou, soud projedná v následujících měsících 127 žalob.

„Nemocnice sice tvrdí, že se chce dohodnout, ale podle nás se spíš snaží jednání protahovat,“ postěžovala si zdravotní sestra.

Z jednání nemocnice podle zdravotní sestry vnímají zaměstnanci aroganci. „V jiných nemocnicích přestávky proplácejí. U nás jsme se dozvěděli, že svou práci přeceňujeme,“ uvedla. V nemocnici pracuje skoro třicet let.

„Druhého října nemocnice předložila žalobcům další návrh na mimosoudní narovnání dotčených sporů. Tento návrh byl však odmítnut právním zástupcem žalobců a žalobkyň, přičemž nemocnice nevidí rozumné důvody pro takové odmítnutí,“ uvedla na dotaz Novinek k druhé dohodě mluvčí Nemocnice Na Homolce Martina Dostálová.

Nemocnice je podle ní dál připravena se dohodnout. Víc se v průběhu soudních jednání vyjadřovat nechce.

„V průměru jde u každého zaměstnance asi o sto tisíc korun, plus je potřeba započítat náhradu nákladů právního zastoupení a úrok z prodlení, který je asi třicet tisíc,“ řekl Bubrjak.

Pokud nedojde k dohodě a soud vydá rozhodnutí, může se podle advokáta spor o přestávky dotknout i dalších fakultních nemocnic.

„Máme oporu v judikatuře Nejvyššího i Ústavního soudu. Pokud se podaří prokázat, že se na pracovišti přestávky nedají čerpat, jak požaduje zákon, většinou soudy dají zaměstnancům za pravdu,“ řekl Bubrjak.