Hlavní obsah

Zaměstnanci ministerstva spravedlnosti protestovali proti nízkým platům

Vyšší desítky zaměstnanců ministerstva spravedlnosti ve čtvrtek odpoledne protestovaly před budovou úřadu kvůli nízkým platům a personální situaci. Vadí jim, že ve srovnání s jinými orgány státní správy jsou dlouhodobě finančně podhodnoceni, ale jsou na ně kladeny vysoké nároky. V minulých letech tyto podmínky vedly k odchodu více než poloviny zaměstnanců. Situaci srovnávají se zastaralým trabantem táhnoucím moderní teslu.

Protest zaměstnanců ministerstva spravedlnostiVideo: Marie Kuželová, Novinky

Článek

„Všichni chceme, aby justice fungovala rychle a spravedlivě. Aby tomu tak bylo, potřebujeme experty, kteří ale z ministerstva odchází,“ uvedla na akci předsedkyně odborové organizace Platforma Eliška Hronová.

Odbory před akcí jednali s náměstkem ministra spravedlnosti Karlem Dvořákem s cílem apelovat na nalezení dlouhodobého řešení. Podle Hronové i po jednání zůstávají odbory ve stávkové pohotovosti a s případným vyhlášením stávky vyčkávají na výsledky jednání o státním rozpočtu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se na akci neobjevil.

Nástupní plat na ministerstvu činí 34 840 korun, což podle odborů odpovídá spíše profesi pokladní v supermarketu, nikoli vysokoškolsky vzdělaným odborníkům, které úřad poptává. Pro ilustraci situace, kdy požadavky na zaměstnance neodpovídají platům, vyjel před ministerstvo modrý trabant táhnoucí auto Tesla.

Foto: Marie Kuželová, Novinky

Proč protestujeme?

Protestující zvlášť upozornili, že reálné příjmy zaměstnanců na ministerstvu spravedlnosti klesly za poslední tři roky o třicet procent. „Platy jsou nízké i v porovnání s jinými úřady, a to až o dvacet procent,“ sdělila Hronová.

Ministerstvo mělo právě kvůli platům mezi lety 2021 a 2023 opustit 232 zaměstnanců ze 427. Právník z odboru legislativy Adam Hexner varoval, že podle průzkumu tři čtvrtiny stávajících zaměstnanců uvažují o odchodu. „Dlouhodobě se nedaří obsazovat uvolněná místa, více než polovina výběrových řízení na pracovní pozice byla vloni zrušena, zájem nemají ani čerství absolventi,“ vysvětlil.

Zaměstnanci podle Hronové nejčastěji odchází na jiné úřednické pozice, například na ministerstvo financí nebo úřad vlády, ale i do soukromého sektoru, kde jsou výdělky vyšší. „Vedení zatím nepociťuje závažnost situace, ale plnění úkolů je kvůli nedostatku pracovníků stále těžší,“ uvedl Hexner.

Odbory se proto obávají o budoucí vývoj na ministerstvu a dopad na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb. „Pokud chce vláda zabránit další destabilizaci personální situace, musí začít jednat,“ uzavřela Hronová.

Budovu ministerstva zaměstnanci ověsili transparenty s nápisy jako „Na metr čtvereční pražského bytu si tady vydělám za tři měsíce“ nebo „Spravedlivé platy pro spravedlnost“. Jejich akce navázala na nedávné protesty zaměstnanců soudů i pražských státních zastupitelství.

Ministr Blažek začátkem října pro ČTK připustil, že odchody zaměstnanců jsou znepokojivé, nicméně zvyšování platů je složité obhájit před veřejností.

V justici tiká časovaná IT bomba

Domácí

Výběr článků

Načítám