Článek
Pro zrušení karenční doby hlasovalo 129 poslanců z řad vládních ANO a ČSSD, přidali se k nim piráti, SPD, komunisté i lidovci. Poslanci SPD se zdrželi. Na hlasování se můžete podívat zde.
Pod novelou už chybí jen podpis prezidenta Miloše Zemana, Senát ji znovu neposuzuje.
Náhradu mzdy v současnosti od čtvrtého do 14. dne nemoci hradí zaměstnavatel ve výši tří pětin průměrného denního výdělku. Během prvních tří dnů nyní nedostávají zaměstnanci nic, nově budou od zaměstnavatele dostávat 60 procent denního vyměřovacího základu i v prvních třech dnech nemoci. Od 15. dne nemoci se budou nadále poskytovat dávky z pojištění.
Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží odvody o 0,2 procentního bodu.
Zaměstnanci by neměli být trestáni za to, že onemocní
„Byla to jedna z nejdůležitějších podmínek ČSSD vstupu do vlády. Zaměstnanci by neměli být trestáni za to, že onemocní. Neměli by mít na konci měsíce strach, že nezaplatí nájem nebo hypotéku,“ prohlásila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
„Cílem je jediná věc. Aby zaměstnanci v době ekonomického růstu měli jistotu, že nejsou za nemoc trestáni,“ přidala se poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD)
V Senátu bylo proti 37 zákonodárců z řad ODS a hnutí STAN. Argumentovali například tím, že současný stav, kdy se nemocenská vyplácí až od třetího dne nemoci, vede k větší odpovědnosti zaměstnanců a snižuje nemocnost.
„Diskuze ukázala na skutečnost, že se jedná o závažnou věc, která má velké finanční dopady na zaměstnavatele,“ prohlásil ve Sněmovně senátor ODS Vladislav Vilímec.
Jde to proti zaměstnavatelům, varuje pravice
Podobný názor někteří poslanci prezentovali i v úterý. „Existují lepší instituty než karenční doba, například sick days, to je instrument funkční a spousta firem ho využívá,“ uvedl poslanec Vít Rakušan (STAN).
Podle poslankyně Markéty Adamové Pekarové (TOP 09) novela povede k přenesení další zátěže na zaměstnavatele. „Novela jim tu situaci ještě zkomplikuje, obáváme se nárůstu nemocnosti,“ varovala.
Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura podotkl, že kvůli zrušení karenční doby budou biti zaměstnavatelé. „Chybí kompenzace, jde to proti zájmů zaměstnavatelů. Proč se nebudou zvyšovat mzdy? Protože na to nebude. Budou vyšší náklady a bude nižší zisk,“ hřímal na plénu Stanjura.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil. Kabinet ale neproplácení prvních tří dnů nemocenské prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu ponechali v platnosti.