Článek
Úřad nejvyššího žalobce minulý týden v analýze českého vězeňství uvedl, že jednou z cest, jak alespoň částečně vyprázdnit věznice, by bylo zmírnění některých trestů, zejména u drogové a majetkové trestné činnosti. Žalobci došli k závěru, že lidé odsouzení v souvislosti s drogami si odpykávají příliš dlouhé nepodmíněné tresty.
„Je přitom důvodné se domnívat, že trestní sazby za drogovou trestnou činnost jsou příliš přísné a neodpovídají závažnosti této trestné činnosti,“ napsalo NSZ.
Snížit tresty a přestat s jejich kumulací. Žalobci přemýšlejí, jak řešit přeplněné věznice
Národní korespondent NSZ pro boj proti drogové kriminalitě Michal Basík sice nenavrhuje plošné snížení trestů, avšak je podle něj namístě se zabývat jejich přiměřeností. „Za určitých okolností totiž může být konkrétní trestní sazba i na samé spodní hranici nepřiměřeně přísná, ale zároveň nebudou splněny zákonné podmínky pro mimořádné snížení trestu,“ sdělil Basík.
Konkrétně má na mysli případy, kdy pachatelům přitěžují okolnosti, například organizovanost či předchozí prohřešky.
Horní sazby by zůstaly
Naopak horní sazby by měly zůstat. Soudy by tak mohly odsouzenému lépe „ušít“ trest na míru. „To by mělo vést i k větší efektivitě trestu, protože trest lépe individualizovaný odsouzený pachatel spíše vnitřně akceptuje, což je jeden z předpokladů jeho nápravy,“ míní Basík.
Ve své analýze NSZ napsalo, že právě dlouhé tresty, které se pachatelům postupně nasčítají za více skutků, jsou problémem českého vězeňství. Například za nedovolenou výrobu drog, jejich pašování či prodej hrozí dnes za ty nejméně závažné případy od jednoho roku do pěti let vězení. Pokud je pachatel třeba členem mezinárodního gangu, soud již určuje trest v rozpětí 10 až 18 let.
Tuto diskusi ministerstvo spravedlnosti v současné době nevede a ani ji neplánuje zahájit
Právo se obrátilo na instituce, které změny mohou iniciovat. Ukázalo se, že shoda v této oblasti nepanuje, naopak se oslovení rozcházejí i v tom, jestli by se téma mělo vůbec otevřít. Zejména ministerstvo spravedlnosti pro úvahy žalobců pochopení nemá. Naopak se pozastavuje nad tím, z čeho žalobci dovozují „apriorní závěr“, že za drogy se trestá moc přísně.
Vězni udělali díru do zdi a chystali se prchnout. Útěky jsou letos častější
„Rozsah kriminalizace je samozřejmě možné podrobit diskusi, ta by se však měla odvíjet například od hodnocení typové škodlivosti jednání, zhodnocení rizik spojených s případnou zákonnou změnou, nikoli od míry naplněnosti věznic,“ řekl Právu Martin Bačkovský z tiskového odboru s tím, že současné rozpětí trestů je dostatečné.
„Tuto diskusi nicméně ministerstvo spravedlnosti v současné době nevede a ani ji neplánuje zahájit,“ uzavřel mluvčí resortu. Zato národní koordinátorka pro protidrogovou politiku Jarmila Vedralová, která má na Úřadu vlády za úkol sladit přístup státu ke drogám, se diskusi ohledně výše trestů nebrání. Naznačuje dokonce, že by se častěji mohly využívat alternativní tresty.
Tráva se promíjet nebude
„Doporučení NSZ, včetně přístupu k ukládání alternativních trestů v této oblasti, bude předmětem komplexní diskuse v následujících měsících,“ napsala Právu Vedralová.
Co se týče marihuany, tak její možná legalizace je v Česku v nedohlednu. Úřad nejvyššího státního zástupce se nevyslovil ani pro nižší tresty. Jak upozornil Basík, tresty za držení konopí či pěstování pro vlastní potřebu jsou už dnes mírnější než v případě tvrdých drog. Za pěstování marihuany nyní hrozí až půl roku, za přechovávání rok, u tvrdších drog je to dvojnásobek.
„V případě výroby a distribuce to ovšem neplatí, takže produkce a prodej marihuany jsou trestné stejně jako v případě tvrdých drog a na tom by se dle našeho názoru nic měnit nemělo,“ poznamenal odborník z řad státních zástupců.
„Ale právě určité rozšíření rozpětí trestních sazeb by umožňovalo konkrétní druh drogy lépe, respektive více zohlednit při ukládání trestu,“ dodal s tím, že je nicméně nutné vést odborné debaty o jakékoli úpravě.