Článek
Státní zástupci by tak mohli mít jasněji, zda se veřejní podporovatelé ruského útoku dopouštějí schvalování trestného činu, či popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.
„Jde o odborné stanovisko, poněkud rozpracované a odborněji odůvodněné ve srovnání s tím, které jsme vydali v pátek v laické podobě pro veřejnost. Je to právní názor Nejvyššího státního zastupitelství na otázku trestnosti určitých typů jednání. Jde o určitý návod a teoretický podklad k tomu, aby se mohli orientovat, čeho se mají přidržet a na co mají nasměrovat svou pozornost. Každý státní zástupce k tomu má nyní přístup,“ řekl Právu nejvyšší žalobce Igor Stříž. V pátečním vyjádření úřad upozornil na možný trestní postih lidí schvalujících ruskou invazi.
Policie obvinila člověka, který schvaloval ruskou invazi na Ukrajinu
„Pokud by někdo veřejně vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu, akceptoval je či podporoval nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele Ruské federace, mohl by za jistých podmínek čelit odpovědnosti za trestný čin schvalování trestného činu podle § 365 trestního zákoníku, případně za trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku.“
Za ten by v případě soudní dohry hrozilo pachateli až tříleté vězení. Policie už z tohoto trestného činu podezřívá dvojici mužů, kteří přišli v sobotu před ruskou ambasádu v Praze.
Odkazuje na mezinárodní právo
Pod nynějším stanoviskem, jehož kopii má Právo k dispozici, je podepsán ředitel analytického a legislativního odboru NSZ Miroslav Růžička.
„Pro naplnění skutkové podstaty tohoto (genocidia) trestného činu je rozhodující, jakým způsobem tyto zločiny vymezuje mezinárodní právo,“ uvedl Růžička v dokumentu.
Odkazuje se na Římský statut mezinárodního trestního soudu, což je mezinárodní smlouva. „Není sporu o tom, že Česká republika uznává zločin agrese jako trestný podle mezinárodního práva,“ podotkl ve stanovisku Růžička.
Schvalování ruské invaze trestným činem? Svoboda slova má limity, říká Stříž
Zároveň uvedl, že vyvození trestní odpovědnosti přichází v úvahu jen v „nejzávažnějších případech, z nichž jednoznačně plyne přímo vyjádřený úmysl pachatele schvalovat skutky vykazující znaky genocidia, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů nebo zločinů proti míru a které současně mohou být interpretovány jako iniciace nenávisti a násilí“.
Aby pak takové jednání lidí bylo trestně postižitelné, je podle autora potřeba splnit různá kritéria. Mezi ně patří to, že chování podezřelého podněcuje k nenávisti nebo k použití násilí, vykazuje vysokou míru závažnosti, či schvaluje zločin proti míru.
„Může jít například o výroky typu, že si některý národ zaslouží smrtící útoky na civilní obyvatelstvo, nebo výslovnou podporu vojenských operací, jež lze podřadit pod zakázané způsoby boje nebo užití zakázaných bojových prostředků,“ nastínil Růžička.