Žalobci: Ústavní soud ztíží vyšetřování

Nyní žalobci v souladu s trestním řádem podobné návrhy uplatňují u okresních soudů v místě vlastního působiště, nicméně Ústavní soud v reakci na stížnost bývalých poslanců ODS v tzv. kauze Nagyová tuto zaběhnutou praxi odmítl s tím, že se musí dodržovat místní příslušnost.

„To zcela mění mnohaletou praxi a dopady tohoto usnesení budou velice široké,“ řekl Právu šéf odboru závažné hospodářské kriminality, tzv. 6. odboru olomouckého vrchního státního zastupitelství, Petr Šereda, jehož podřízení mají kauzu Nagyová na starost.

Úřad v souvislosti s tímto případem čelil kritice, že si nechával vazby nebo odposlechy schvalovat od spřízněného soudu v Ostravě, který šel žalobcům takříkajíc na ruku.

Šereda ale takovou interpretaci razantně odmítl. Podle něj jsou za volbou soudu v regionu praktické důvody.

„Pokud je například kauza dozorována Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci, i když se trestný čin stal dejme tomu v Ústí nad Labem, bude muset státní zástupce s návrhem na povolení třeba sledování cestovat několik hodin,“ uvedl.

Jakkoli hodnotit nález vysoko postavený žalobce nechtěl s tím, že je potřeba ho nejdříve důkladně analyzovat. Upozornil ale na to, že zejména u povolování odposlechů nebo sledování jde velmi často o každou hodinu. „Je tak možné, že než by státní zástupce na příslušný soud vůbec dojel, už by byl celý úkon zmařen,“ poznamenal žalobce.

Podle něj je navíc současná praxe plně v souladu s trestním řádem. Ten skutečně stanoví, že k tzv. provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce podávající návrh.

Na již proběhlé kauzy včetně případu Nagyové se nynější nález nevztahuje, ostatně už dříve Ústavní soud v této věci stížnost na odepření zákonného soudce shodil ze stolu.

Stížnost Ústavní soud v minulosti zamítl i bývalému středočeskému hejtmanovi Davidu Rathovi, i když v jeho případě v odůvodnění někdejšímu politikovi přitakal, že ústečtí žalobci měli jeho případ předat místně příslušným kolegům ze Středočeského kraje, což se také později stalo.

Aktuální usnesení ústavních soudců vztahující se k příslušnosti okresních soudů pro rozhodování o vazbách nebo tzv. operativních úkonech každopádně podle Šeredy žalobcům propříště ukládá, aby výše zmíněný paragraf trestního řádu ignorovali.

„Budeme usnesení samozřejmě ještě důkladně studovat a teprve poté ho můžeme hodnotit, nicméně je jasné, že se celá soustava bude muset naučit podle něj pracovat,“ poznamenal. Dodal, že se to týká žalobců z krajských a vrchních státních zastupitelství.

Právě ti řeší závažnější kauzy, které mají původ kdekoli v jejich teritoriu, tedy v kraji, respektive v české nebo v moravské části republiky. U případů z různých důvodů přikázaných jinému než místně příslušnému státnímu zastupitelství, jako tomu bylo právě v kauze Nagyové, pak může mít žalobce na starost i šetření trestného činu z druhého konce republiky.

Prezident Unie obhájců Tomáš Sokol, který působí jako advokát v jedné z částí rozsáhlé kauzy Nagyová, nicméně zmíněný argument žalobců odmítá.

„Usnesení bylo vyprovokováno podezřením, že někteří obvinění byli tímto způsobem odňati svým zákonným soudcům, což je základní ústavní právo, před kterým nemůže mít přednost fakt, že někdo bude muset někam cestovat,“ konstatoval.

Celá unie podle něj zveřejní své stanovisko k nálezu tuzemské nejvyšší soudní instance v příštích dnech. „Osobně to vnímám tak, že jde o posun, protože Ústavní soud připustil, že jde o problém, a pokouší se ho řešit,“ dodal.

Také ministerstvo spravedlnosti usnesení Ústavního soudu vítá s tím, že je v souladu s jeho návrhem zákona o státním zastupitelství, který nedávno úspěšně prošel vládou.

„Nález koresponduje se současnou snahou ministerstva spravedlnosti zpřesnit úpravu příslušnosti soudů,“ řekla mluvčí justičního resortu Tereza Schejbalová.

Příslušný paragraf, umožňující nyní státním zástupcům volit v přípravném řízení soudy ve své působnosti, chce ministerstvo podle ní výrazně změnit tak, aby kladl důraz na dodržování práva na zákonného soudce.