Žalobci tlačí na peněžité tresty. Dostal ho každý čtvrtý odsouzený

Celkem loni soudy uložily peněžité sankce ve 26,3 procenta ze všech odsouzených případů.

„To je hrozně důležitý údaj. Začínali jsme v roce 2005 na 5,8 procenta a setrvalým tlakem na státní zástupce a zprostředkovaně i na soudy jsme dosáhli toho, že loni uložily 26,3 procenta peněžitých trestů. Je to směr, který chceme následovat. Teď se budeme snažit dosáhnout toho, aby toto číslo platilo napříč celou republikou, protože někde máme 60 procent peněžitých trestů a jinde jsme pořád na sedmi osmi procentech,“ řekl Právu Stříž.

Připomněl, že třeba v Německu ukládají soudy průměrně 60 procent peněžitých trestů ze všech. „U nás by podle mě byla úspěch třetina,“ podotkl.

Celková čísla kauz, které loni řešili žalobci v celém Česku, kopírují policejní statistiky, a to i co se týká nárůstu kriminality. Ta podle policie stoupla o 19 procent ve srovnání s rokem 2021. Tehdejší dění ovlivnila pandemie covidu.

„Nedochází k žádné velké revoluci ve vývoji kriminality. Je patrné, že stejně jako u policie vzrostl celkový nápad trestních věcí. Nárůst počtu zahájených trestních řízení je poměrně značný,“ poznamenal Stříž.

Podle jím poskytnutých údajů loni policisté již pod dozorem státních zástupců zahájili úkony trestního řízení ve 197 525 případech, což je o více než 28 tisíc případů vyšší počet než v covidovém roce 2021, kdy jich bylo jen 169 006.

Ruku v ruce s nárůstem případů se loni zvýšil i následný počet obviněných, a to o víc než 4000 lidí z předloňských 64 364 na 68 421. „Za pokles v předešlých dvou letech může doba covidová, kdy byly podmínky pro páchání trestné činnosti ztíženy. Oproti tomu nepochybně narostla kriminalita na internetu,“ uvedl nejvyšší žalobce.

Podle jeho úřadu loni státní zástupci poslali k soudu celkem 63 091 lidí, přičemž na 62 459 z nich podali obžalobu či návrh na potrestání a u zbylých 632 navrhli schválit dohodu o vině a trestu. Odsouzeno pak loni bylo 50 227 lidí, ve 2479 případech došlo k podmíněnému zastavení trestního stíhání, v dalších 588 kauzách bylo řízení úplně zastaveno a v 51 případech byla věc uzavřena narovnáním. Celkem 4,3 procenta kauz pak skončily zproštěním obžaloby, což je takřka stejně jako předloni (4 procenta) či v roce 2020 (4,4 procenta).

Skokově také loni přibylo návrhů na schválení dohody o vině a trestu mezi obviněnými a státními zástupci. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen 269 a předloni 531, v uplynulém roce už 632.

Kde však zaznamenali státní zástupci významný pokles, byla hodnota zabaveného majetku a výnosů z trestné činnosti podezřelých a obviněných. Loni šlo o zhruba 5,4 miliardy korun, což je nejméně za posledních jedenáct let. Předloni přitom policisté se žalobci zabavili majetek v hodnotě přes sedm miliard korun, tedy o cca 1,6 miliardy víc. Nejúspěšnějším byl rok 2016, kdy se podařilo zabavit majetek za takřka deset miliard.

„Měli jsme v tom rekordním roce 2016 kauzu, kde se zajistily pozemky za jednu miliardu. Spíše ale stojíme o to, aby se zajišťovaly majetkové hodnoty ve více trestních řízeních než v jednom za miliardu. Loňské číslo je sice nejnižší za poslední roky, ale není to o nějakém systémovém problému. Rozhodně to není údaj o tom, že by někdo od zajišťování majetku ustupoval,“ míní Stříž.