Článek
Na možné ovlivňování justice ze strany Hradu v lednu upozornil někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a ústavní soudce Vojtěch Šimíček. Popsali několik schůzek, na nichž se Mynář údajně zajímal o živé případy a prezentoval představy, jak by kauzy měly dopadnout.
Po zveřejnění těchto informací doposud padla dvě trestní oznámení.
„Zatím jsem nerozhodl“
Jedno podal senátor Václav Láska, druhé pak občanská platforma Rekonstrukce státu. Obě oznámení se domnívají, že Mynář mohl spáchat trestný čin zasahování do nezávislosti soudu.
„Doposud jsem o podáních nerozhodl. Nicméně v dohledné době, nejpozději do konce příštího týdne, rozhodnu, zda se jedná o podezření z trestného činu. To znamená, zda tu věc předložím policejnímu orgánu k dalšímu postupu, anebo zda neshledám podezření a tu věc odložím,“ řekl v úterý Právu Lelek.
Trestní oznámení jsou založena zejména na informacích, které se o schůzkách Mynáře objevily v médiích. Právě těmito informacemi se v současnosti státní zástupce musí probrat.
„Nějakým způsobem si opatřuji podklady, které se týkají mediálních výstupů, a snažím se ta mediální vystoupení aktérů analyzovat a vyhodnotit,“ popsal Lelek.
První trestní oznámení podal 23. ledna senátor Láska, podle kterého je zřejmé, že se debaty Mynáře se soudci netýkaly pouze obecných témat, ale i živých případů, které soudci řešili.
Kancléř u soudců nepochodil
„Je nesporné, že v rámci této diskuse Vratislav Mynář prezentoval představu svoji či prezidenta České republiky, jak by daný soud měl konkrétní kauzu rozhodnout,“ napsal v textu Láska.
Tím podle něj došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu. A podobně na věc nahlíží i druhé trestní oznámení, které padlo 4. února. Podle advokátů z kanceláře Frank Bold nastaly dvě podmínky, které nasvědčují tomu, že Mynář trestný čin spáchal: za prvé na soudce působil a za druhé jeho jednání úmyslně směřovalo k tomu, aby soudci porušili své povinnosti.
Jako konkrétní momenty údajného spáchání trestného činu oznámení vypíchla schůzku, kdy se v roce 2015 Mynář setkal s ústavním soudcem Šimíčkem kvůli služebnímu zákonu. Tam ho údajně přesvědčoval, aby na plénu ÚS prosadil zrušení zákona nebo jeho části. Ústavní soud tehdy řešil stížnost prezidenta Miloše Zemana proti normě a až na zrušení jedné věty ji odmítl.
Obě trestní oznámení řeší také kauzu výstavby spalovny v Chotíkově na Plzeňsku, proti které brojily ekologické organizace. V roce 2016, kdy měl o stížnosti v této věci rozhodovat Nejvyšší správní soud, dostal jeho tehdejší předseda Baxa od Mynáře dopis.
„Z dikce dopisu vyznívá, jak by měl NSS rozhodnout. Jeho součástí má navíc být i prosba, aby soudce Baxa informoval Mynáře o jeho názoru na věc, jinými slovy, aby předjímal rozhodnutí soudu,“ stojí v textu oznámení.
Další podle trestního oznámení podezřelý kontakt Mynáře se soudci se datuje do října 2017, kdy opět jednal se Šimíčkem. Týkal se kauzy Lesní správy Lány, která se týká údajně zmanipulovaných tendrů příspěvkové organizace spadající pod prezidentskou kancelář. Šimíček tehdy jako soudce zpravodaj řešil ústavní stížnost, která se týkala místní příslušnosti v trestním stíhání. Ústavní soud stížnost krátce po schůzce odmítl jako neopodstatněnou.
Láska navíc v textu zmiňuje také vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA, proti kterému prezident Zeman dlouhodobě brojil a kritizoval ho. Mynář tehdy podle senátora intervenoval u předsedy pražského městského soudu Libora Vávry a žádal po něm informace, na které neměl nárok.
Mynář již dříve řekl, že na kontaktech se soudci nevidí nic špatného. A podobně mluvil také Zeman, podle kterého doporučení soudcům nejsou ovlivňováním, ale vyjádřením názoru.
