Článek
Větší část veřejnosti však má výhrady vůči postupu jak premiéra Jiřího Paroubka, tak ministra vnitra Františka Bublana. V obou případech totiž zhruba 56 procent dotázaných neschvaluje jejich postup v souvislosti s technoparty CzechTek, zatímco zhruba 44 procent jejich postup schvaluje.
| Byl podle Vás k policejnímu zásahu důvod? (v %) | |
| Určitě ne | 19,9 |
| Spíše ne | 30,4 |
| Určitě ano | 19,5 |
| Spíše ano | 30,2 |
| Zdroj: STEM, PRÁVO - ti | |
Současně s tím však naprostá většina dotázaných (68,1 procenta) volá po zpřísnění podmínek pro pořádání podobných akcí. Z toho lze vyvodit závěr, že lidem se nelíbí nadivoko uspořádané akce typu CzechTek a chtěli by jim dát jasná pravidla, ale nesouhlasí se způsobem, jakým bylo proti technoparty u Mlýnce zakročeno.
Hartl: Paroubek utrpěl jen šrám
"Vypadá to, že premiér Paroubek a vláda utrpěli šrám, ale nejedná se o dramatický problém, spíše kauza CzechTek polarizuje obyvatele na dvě stejně velké části," komentoval výsledky výzkumu pro Právo ředitel STEM Jan Hartl.
Paroubek, který byl po celou dobu zákroku a následných dnů na dovolené v Rakousku, zjevně doplatil na svůj výrok z pátku 29. července, kdy vyzval policii k ráznému zásahu v případě omezení provozu na dálnici D5 technaři. Tento výrok byl následně vykládán jako návod těžkooděncům, aby proti účastníkům technoparty zakročili co nejtvrdším způsobem.
Jeho a také Bublanovo vysvětlování okolností policejního zásahu pak už většinu veřejnosti podle průzkumu STEM nepřesvědčilo. Průzkum také ukázal, že lidé prakticky nerozlišují mezi premiérem a ministrem vnitra Františkem Bublanem, který za policejní akci nese bezprostřední politickou zodpovědnost.
Nejvíce proti jsou voliči ODS
Pokud jde o přístup k odůvodněnosti policejního zásahu podle politických preferencí, nejvíce ho z parlamentních stran za bezdůvodný považují voliči ODS (70 procent). Za důvodný ho naopak považují nejvíce voliči ČSSD (82 procent) a KSČM (74 procent). Voliči KDU-ČSL zákrok většinou za důvodný považují (58 procent).
Věková struktura lidí, kteří si myslí, že k zákroku důvod byl či nebyl, se láme kolem 45 let. Mladší od 18 do 29 let zákrok za důvodný nepovažují zcela jednoznačně (63 procent). Pak se postoje rychle mění.
Mezi 30 až 44 lety ho za nedůvodný považuje už jen 55 procent dotázaných a v politicky a ekonomicky významné skupině 45 až 59 let takto smýšlí jen 42 procent lidí. Šedesátníci a starší mají jasno: jako důvodný vidí policejní zákrok 71 procent z nich.