Článek
„Je tristní, že se vláda dosud nedokázala postavit čelem k jednomu z nejpalčivějších lidskoprávních témat, za které je Česko dlouhodobě kritizováno mezinárodními institucemi, jako jsou OSN, Rada Evropy nebo EU, a nereagovala ani na rozhodnutí Ústavního soudu,“ napsal Novinkám předseda Transparentu Viktor Heumann.
Ústavní soud zrušil povinnost podstoupit k úřední změně pohlaví sterilizaci a přeměnu pohlavních orgánů loni v květnu, rozhodnutí je účinné od 1. července letošního roku. Zákonodárci však žádnou novou legislativu, která by pravidla upravila, nepřijali. Protože Ústavní soud škrtl z občanského zákoníku i zákona o specifických zdravotních službách pouze ty věty, které hovoří výhradně o povinném chirurgickém zákroku, měla by nadále platit pro žadatele o změnu pohlaví povinnost předstoupit před komisi ministerstva zdravotnictví s žádostí o doporučení.
V loňském roce se takto dostavilo ke komisi dle informací, které Novinky získaly od ministerstva zdravotnictví, 296 lidí, 287 z nich svolení dostalo. Za uplynulé tři roky to celkem bylo 766 lidí, odmítnuto bylo 15 z nich.
Co dalšího však budou muset žadatelé o změnu pohlaví učinit, aby jim bylo na matrice vyhověno, není jasné. Novinky požádaly již dříve o vyjádření ministerstvo spravedlnosti, zdravotnictví i vnitra, zodpovědnost si však resorty přehazovaly navzájem. Vlastní úpravu předložili ve Sněmovně poslanci ODS a KDU-ČSL, ta však ještě nebyla projednána ani v prvním čtení a těžko lze předpokládat, že se stihne do konce června schválit.
Dojde k soudům, varuje Kysela
Ústavní právník Jan Kysela předpokládá, že kvůli absenci zákonů dojde opět na soudy. Souhlasí s tím, že trans osoby netuší, co je po 1. červenci čeká. „Když nemáte novou zákonnou úpravu a stávající úprava je torzovitá, tak bude záležet na tom, co z té torzovité úpravy půjde dovodit,“ poznamenal.
Právní vakuum tak dá moc do rukou úředníků, za kterými přijdou trans osoby s žádostí o změnu pohlaví v dokladech. „Otevře se prostor pro soudní spory,“ předpokládá Kysela.
Transparent prosazuje zákon o sebeurčení. Tedy aby si lidé mohli o pohlaví rozhodnout i bez lékařů. „Aktivní přehlížení trans lidí, vyhýbání se ústavní odpovědnosti a neochota narovnat nesrovnalosti v zákoně o úřední změně pohlaví povedou k hluboké a dlouhodobé právní nejistotě, se kterou se trans lidé budou potýkat,“ obává se Heumann.
Heumannovi vadí, že by lidé museli kvůli změně pohlaví chodit nadále ke komisi, nesouhlasí ani s ustanovením občanského zákoníku, které říká, že po změně pohlaví zaniká manželství i registrované partnerství. „Úřední změna pohlaví je přitom jen administrativní krok. Trans lidé často žijí v souladu se svou sociální rolí, mají podporu rodiny i okolí,“ podotkl Heumann.