Zákon proti praní špinavých peněz nebo o pobytu cizinců. Koalice některé priority těžko stihne projednat ve Sněmovně

Sněmovní volby se uskuteční nejpozději 3. a 4. října, přesný termín ještě musí vyhlásit prezident. Ministerstva proto hrají o čas a musejí pečlivě volit, jaké zákony ještě mohou stihnout tři čtení ve Sněmovně, projednání v Senátu a nakonec podpis hlavy státu.

„Zásadní novou legislativu do konce období začínat nebudeme. Dokončíme to, co je už v nějaké fázi legislativního procesu a co naplňuje programové prohlášení vlády,“ řekla mluvčí resortu vnitra Hana Malá.

Jako priority označila například zákon Lex Ukrajina VII, který o rok prodlouží ochranu uprchlíků z Ukrajiny. Ten už Sněmovna projednala a čeká na jednání v Senátu.

Dalším klíčovým předpisem je zákon o volebních kampaních. Ten má za sebou první čtení, kromě jiného přesně určuje čas pro vedení kampaně nebo zavádí nový přestupek - zveřejnění zjevně nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace - za což má hrozit pokuta až dva miliony korun.

Další priorita vnitra, nový cizinecký zákon, zatím stále čeká na první čtení. „Návrh rozhodně nerozvolňuje pravidla v oblasti pobytové agendy, ale především zpřehledňuje právní úpravu pobytu cizinců,“ popsala Malá. Předpis zdůrazňuje roli takzvaného garanta, tedy například školy nebo zaměstnavatele, který cizinci garantuje účel pobytu.

Především se má však pobytová agenda digitalizovat. „Cizincům bude vytvořena elektronická identita a ti tak budou moci z domova skrze cizinecký účet komunikovat s úřady a naopak,“ popisoval Vít Rakušan (STAN) už na konci srpna. Tehdy cizinecký zákon schválila vláda, zatím však ve Sněmovně nedošlo na první čtení. Účinnost zákona je přitom plánována od 1. ledna roku 2026, k tomuto datu má být také spuštěn nový informační systém.

Spěchat musí i resort spravedlnosti. Rozsáhlá novela trestního zákoníku je schválená vládou a čeká na první čtení. Nepochybně však ještě dozná změn, poslanci k ní totiž ještě musejí připojit takzvaný dětský certifikát pro osoby, které chtějí pracovat s dětmi. Má dosvědčovat, že se dotyčný člověk nedopustil žádného závažného trestného činu.

Jako další prioritu jmenovalo ministerstvo zákon, který má zakročit proti praní špinavých peněz. Má umožnit odčerpání majetku bez ohledu na odsouzení pachatele.

V letech 2020 a 2021 se přes Českou republiku prostřednictvím průtokových účtů vypraly peníze v souhrnném objemu více než 100 miliard korun. Od začátku války na Ukrajině kvůli sankcím a odstřižení ruských bank od systému SWIFT klesl tento objem na polovinu až třetinu.

Nově by podle zákona mělo stačit, když státní zástupce na základě podezřelých skutečností prokáže, že jde o majetek protiprávního původu. O odčerpání pak rozhodne soud, podmínkou přitom nebude určení konkrétního trestného činu, z něhož majetek pochází.

Tento předpis má zatím ke schválení nejdál. „Návrh zákona by měl být do meziresortního připomínkového řízení předložen během příštích několika týdnů,“ uvedla Markéta Poslušná, mluvčí resortu spravedlnosti.