Zákon o sociálních službách z gruntu přepsat, znělo na sněmovním semináři

Seminář ve Sněmovně zaštítily dvě opoziční poslankyně, Jana Hnyková (Úsvit) a Hana Aulická-Jírovcová (KSČM). Původně měli v debatě vystoupit dva zástupci ministerstva práce a sociálních věcí, které novelu předkládá, oba se ale nakonec omluvili. Ředitel odboru sociálních služeb David Pospíšil seděl pouze v publiku.

Poslankyně Jana Hnyková zkritizovala ministryni Michaelu Marksovou (ČSSD), že svým podřízeným zakázala na semináři vystoupit.

„Je vidět, že paní Marksová vládne na ministerstvu tvrdě a nekompromisně. Nechce diskutovat s lidmi, kteří v sociálních službách pracují a kteří je zřizují,“ poznamenala poslankyně Úsvitu.

„Byl to seminář o nás bez nás uprostřed připomínkového řízení,“ zareagovala pro Právo později Marksová.

Diskutující měli k návrhu novely mnoho připomínek, podle nichž především nesníží nadbytečnou administrativní zátěž, jak slibuje. Nejvíc kritiky se sneslo na části zákona, podle kterých by nově mezi sociální služby patřily hospice a také sociálně-právní ochrana dětí.

„Zařazení hospiců do systému sociálních služeb je věc, která podle nás není potřeba. Paliativní péči lze řešit v současném systému jinými druhy služeb, navíc toto je zdravotní služba, ne sociální. Nemyslím si, že bychom takhle měli ještě více zatěžovat systém sociálních služeb,“ řekla například Daniela Lusková z Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Vypuštění hospicové péče ze zákona požadoval i Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR. „Nerozumím tomu, jak se tento návrh do zákona vůbec dostal. Paliativní péče je zdravotní péče,“ zlobil se Krása. Ten navrhl rovněž vypuštění paragrafu 58, který převádí pod sociální služby i některé instituce, pečující o ohrožené děti.

„Byla přece přijata novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, tak proč část činností včleňovat do zákona o sociálních službách? Sociální služby se přece poskytují dobrovolně se souhlasem klienta, kdežto sociálně právní ochrana dětí musí být poskytována i proti vůli rodičů,“ řekl Krása, podle kterého by bylo nejlepší celý zákon stáhnout.

„Takto, jak je navržen, s ním bude mít problém i Legislativní rada vlády. Takto kontroverzní zákon nemůže být do konce volebního období schválen,“ varoval Krása.

Zásadně přepracovat zákon navrhla i Marcela Holčáková z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. „Novela má celou řadu formálních a obsahových nepřesností. Administrativu nesnižuje, jak slibuje – naopak. Zařazení sociálně-právní ochrany dětí je nesystémové. Doporučujeme nepokračovat v legislativním procesu,“ uvedla Holčáková. Dalšími kontroverzními body v zákoně byly podle diskutujících například návrh na dotaci na osobní asistenci, pokud klient nemá dostatečný příjem, a minimální personální standardy pro jednotlivé dluhy služeb.

Ministerstvo práce ale novelu brání. „Když jsme zákon psali, byly hospice zcela legislativně a finančně neukotvené. Měli jsme za sebou řadu diskusí s ministerstvem zdravotnictví, které je pod sebe nechtělo, a tak jsme je dali sem,“ řekla Právu ministryně Marksová. „Ostatně řešení situace hospiců mi stále jako prioritu zdůrazňuje pan prezident,“ dodala.

Služby pro rodiny v krizi jsou podle Marksové v zákoně o sociálních službách od jeho vzniku. „ZDVOP (zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc) tam podle mě patřily od samého začátku,“ řekla Právu ministryně.

„Neustále mluvíme o nutnosti sjednotit systém péče o ohrožené děti, aby byl přehlednější a ve prospěch dětí a rodin. Se sjednocením začínáme v rámci resortu,“ doplnila.

Podobně mluvil i ředitel odboru sociálních služeb MPSV David Pospíšil. „Paliativní péče se přece běžně děje v sociálních službách, je to běžná součást například domovů pro seniory. Chceme narovnat současný stav,“ řekl Právu Pospíšil. Azylové domy pro děti rovněž podle něj poskytují sociální služby, provozují například nízkoprahová centra.