Článek
Pro napadení zákona u Ústavního soudu je zapotřebí podpisu alespoň 17 senátorů z celkového počtu 81. Senátor Miloš Vystrčil (ODS) ve čtvrtek novinářům řekl, že se jich pod návrh zatím podepsalo 60, další přislíbili podpis.
Zákon se podle něj chová jinak ke státu a jinak vůči územně samosprávným celkům a je v tomto směru diskriminační. Kdyby začal fungovat, mohl by existenčně ohrozit stovky obcí.
Návrh na zrušení částí zákona sepsal expert na ústavní právo Karlovy univerzity Aleš Gerloch.
Ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch
„Je to skutečně unikátní záležitost tím, že Senát byl přehlasován, a je to tedy rozhodnutí Sněmovny,” uvedl Gerloch k zákonu a počtu podpisů. Návrh by měl být podle Gerlocha projednán přednostně, aby měly obce čas se připravit na případnou účinnost rozhodnutí. Vedle většiny Senátu podporují iniciativu i Sdružení místních samospráv a Svaz měst a obcí.
Menší obce bez zadlužení nemohou investovat
Senátorům se hlavně nelíbí, že jde o běžný, nikoli ústavní zákon, kterým se zasahuje do ústavního práva obcí ohledně jejich hospodaření. Senátor ČSSD Radko Martínek připomněl, že původně se počítalo i s ústavním rámcem nových pravidel. Protože ústavní zákon přijat nebyl, oba napadené zákony se ocitly podle senátorů ve vztahu k územním samosprávným celkům v ústavním vakuu.
Další výtkou senátorů je to, že zákon údajně ohrožuje vlastní fungování obcí. Mohly by se podle nich dostat do situace, v níž nebudou moci zajistit třeba opravy vodovodů nebo škol. Jde o ustanovení, které říká, že pokud dluh územně samosprávného celku překročí 60 procent jeho průměrných příjmů za poslední čtyři roky, musí obec, město nebo kraj začít dluh snižovat.
Senátor Miloš Vystrčil
„Nově uložené povinnosti nezohledňují dosavadní stav hospodaření jednotlivých územních samosprávných celků, takže na některé obce se nová omezení budou vztahovat, aniž by obce měly dostatečný čas k přijetí opatření, jež by nová omezení vyloučila,” doplnil Vystrčil.
Zákon nejen stanoví pravidla pro hospodaření územních samosprávných celků s cílem snížit jejich zadlužení, sankcionuje také ty, kdo pravidla poruší snížením výnosů z přerozdělování daní. „To zakládá značnou nerovnost, neboť fakticky tato opatření dopadají zejména na ty nejmenší obce s malým rozpočtem, pro něž každá větší investiční akce vyžaduje zadlužit se,” míní Vystrčil.
