Článek
Zákon má za cíl odlišit transparentní lobbování od toho nestandardního, definuje postavení lobbisty a lobbovaného. „Za lobbing se bude považovat jen něco, co směřuje k ovlivňování legislativy,“ vysvětlil Šalomoun.
Vláda schválení zákona odkládala několik měsíců. V kabinetu panoval spor, zda má na seznamu lobbovaných figurovat i prezident republiky a asistenti poslanců a senátorů. Nakonec vláda poslechla své poradní orgány, jako např. Radu vlády pro boj proti korupci, a hlavu státu i asistenty zákonodárců do zákona zahrnula.
„Zákon se nebude vztahovat na oblast utajovaných informací,“ upozornil Šalomoun.
Dle zákona vznikne registr lobbistů, do kterého budou muset jednou za půl roku ukládat prohlášení o svém lobbování a kontaktech s lobbovanými. Kontakty s lobbisty budou muset předkladatelé zákonů uvádět i v důvodové zprávě.
Lobbistů má být podle předkladatelů v Česku mezi 1000 až 1500. Do výčtu lobbovaných pak ministerstvo spravedlnosti zahrnulo např. členy vlády a jejich náměstky, zákonodárce, poradce prezidenta a vedoucí jeho kanceláře, členy rady České národní banky či Nejvyššího kontrolního úřadu. Za porušení zákona bude hrozit pokuta až tři procenta z obratu.
Zákon o lobbingu: Hrad chtěl výjimku pro Vohralíkovou
