Kdo je pro, tak je proti. Senátoři ve zmatcích hlasovali o ochraně uprchlíků z Ukrajiny

Už před jednáním dávali předsedové senátorských klubů najevo, že jsou senátoři rozpolcení. „Nebudeme hlasovat jednotně, jsou tam jak zastánci, tak odpůrci jednotlivých řešení,“ uvedl předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. „Spíše si myslím, že novela dnes neprojde,“ řekl Jan Sobotka, předseda klubu Starostové a nezávislí. Nakonec však prošla - Senát ji sice neschválil, ale ani nezamítl, zároveň nepřijal žádný pozměňovací návrh. Zákon tak poputuje k podpisu prezidenta jako přijatý.

Hlasování o zákonu v Senátu provázely zmatky a znejistělo i zkušené zákonodárce, například když senátor Sobotka popisoval, o čem budou nejdířve hlasovat. „Jsou to návrhy, aby se pozměňovacím návrhem vypustil pozměňovací návrh ze Sněmovny,“ popisoval a sám se nad kostrbatou větou pousmál.

„Kdo je pro, tak je proti, teď vám to už nechci komplikovat,“ dodal Sobotka a v sále se ozval smích. Mezitím za ním předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) divoce gestikuloval a hlasitě vysvětloval prvnímu místopředsedovi Senátu Jiřímu Drahošovi, jak má vypadat procedura hlasování. Drahoš totiž schůzi řídil.

Když zákonodárci neschválili zákon, ani ho nezamítli, ani nepřijali žádnou změnu, vydal se k pultíku senátor ANO Martin Bednář. Nic ovšem neřekl, jen k mikrofonu namířil mobil a pustil zvukový záznam z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje se slovy: „Je to marný, je to marný, je to marný.“ Na to zareagoval Sobotka slovy: „To bylo trochu trapné, omlouvám se.“

Řadě senátorů vadily tři sporné změny, které v zákonu už dříve provedli poslanci svými pozměňovacími návrhy. Jeden zavádí nový trestný čin neoprávněná činnost pro cizí moc, tedy sběr citlivých, ale ne utajovaných informací.

Další návrh nařizuje, aby se české občanství udělovalo jen těm Rusům, kteří se před tím vzdají toho ruského. Konečně třetí sporná část zavádí dvojí zápisy na základní školy, jedny pro Čechy, druhé pro ukrajinské uprchlíky.

Sobotka zmínil, že většina klubu Starostové a nezávislí byla pro zrušení dvojího zápisu do škol. Předsedkyně senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová zase nejvíce kritizovala nový trestný čin. „Je napsán velmi vágně a může být zneužitelný a nebezpečný,“ uvedla. Rovněž jej označila za přílepek s tím, že proti přílepkům se nedávno vyjádřil i Ústavní soud.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v Senátu vyjádřil ke všem sporným bodům. U dvojího zápisu uvedl, že se netýká všech cizinců, ale jen ukrajinských uprchlíků, a jde o možnost, nikoliv povinnost jej na školách zavádět.

„Státní občanství není samozřejmostí,“ podotkl ke zpřísnění pravidel pro Rusy. Přijetí nových pravidel by podle něj neznamenalo, že by Rusové museli Česko opouštět, pokud by nebyli bezpečnostním rizikem. I kdyby občanství nezískali, mohli by u nás dál žít jako cizinci například s trvalým pobytem. Co nejdříve je pak podle Rakušana nutné přijmout nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, a to kvůli zhoršené bezpečnostní situaci po útoku Ruska na Ukrajinu.

Ministr zmínil konkrétní příklad z Prahy, kde skupina osob dokumentovala místa jako metro, obchodní domy či vánoční trhy, sledovala a fotografovala politiky a novináře včetně rodin.

„Existovaly prokazatelné informace, že tyto aktivity jsou součástí přípravy útoku, policie proti těmto osobám nemohla na základě stávající legislativy zasáhnout. Pachatelé beztrestně opustili území České republiky,“ popsal Rakušan.

Zákon Lex Ukrajina 7 měl platit už od 1. ledna tohoto roku. Díky novele si ukrajinští uprchlíci budou moci ve svých dokumentech prodloužit dočasnou ochranu o další rok, což jim zaručuje rozhodnutí Evropské unie.

Registrace v Česku by měla proběhnout do 15. března, vyznačená ochrana v dokumentech uprchlíků totiž končí posledním březnovým dnem. Dnes je u nás 393 tisíc uprchlíků z Ukrajiny a hrozí tak, že podáváním žádostí o prodloužení dočasné ochrany na poslední chvíli úřady zahltí.

Podle Rakušana žijí statisíce uprchlíků v nejistotě ohledně pokračování dočasné ochrany právě kvůli zpoždění Lex Ukrajina 7. „Další prodlužování tohoto stavu nebude situaci komplikovat jen samotným uprchlíkům v České republice, ale i úřadům a zaměstnavatelům. Ti čekají, že jejich zaměstnanci mají řádně a legálně vyřízen pobytový status na území České republiky,“ uvedl před hlasováním ministr.

Novela také zavádí takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt, o který budou moci požádat uprchlíci, kteří v Česku nečerpají žádnou ekonomickou pomoc a dokážou se o sebe postarat. Po pěti letech života v Česku totiž budou moci držitelé dlouhodobého zvláštního pobytu požádat o pobyt trvalý.