Zákon na ochranu Ukrajinců může narazit v Senátu

Někteří senátoři chtějí Sněmovně zákon vrátit se změnami, zejména z něj chtějí odstranit právě činnost pro cizí moc. „Je to široce definovaný pojem, snadno zneužitelný. Nemusí se týkat pouze aktuálně nastaveného dobra a zla, může to být otočeno opačným směrem,“ řekl na senátním ústavně-právním výboru, kde se zákon projednával, senátor Zdeněk Hraba (nestraník zvolený za ODS).

Podle něj se jedná o „gumový a snadno zneužitelný přílepek“. Do zákona Lex Ukrajina byl totiž nový trestný čin přidán až sněmovním pozměňovacím návrhem poslance Martina Exnera (STAN) a jeho kolegů.

Hraba navrhl spolu se senátory Michaelem Canovem (SLK), členem klubu Starostové a nezávislí, a Danielou Kovářovou (nezávislá) v Lex Ukrajina VII tento nový trestný čin zrušit. Jejich návrh neprošel o jediný hlas.

Kritičkou podoby nového trestného činu je i senátorka Hana Kordová Marvanová, nestranička zvolená do Senátu za Spolu, jež je členkou senátorského klubu ODS a TOP 09. „Považuji za nepřijatelné přílepkem měnit trestní zákoník gumovou formulací, která je snadno zneužitelná,“ uvedla Kordová Marvanová, jež je zároveň členkou výboru pro sociální politiku.

„Sociální výbor Senátu dnes schválil náš pozměňovací návrh k Lex Ukrajina VII, který vypouští nový paragraf neoprávněná činnost pro cizí moc,“ řekla po jednání tohoto výboru senátorka.

O případném vrácení zákonu se změnami Sněmovně rozhodne plénum Senátu, tedy všichni senátoři, zákon projednají příští týden. Už teď je nicméně jasné, že řada z nich bude mít s činností pro cizí moc problém.

Pokud senátoři zákon vrátí, mohlo by to přinést jiné obtíže. Lex Ukrajina VII totiž mimo jiné prodlužuje dočasnou ochranu uprchlíkům z Ukrajiny, kterých je u nás asi 390 tisíc a jimž dočasná ochrana trvá jen do konce března. Protože zatím není zákon schválen, nemohou podávat žádosti a hrozí, že v případě odesílání žádostí na poslední chvíli zahltí úřady.

Dlouhodobě nový trestný čin kritizuje hnutí ANO, jeho klub v Senátu má 14 členů. Problémy však mají i již zmiňovaní politici v klubech vládních stran.

Například Michael Canov nebo Zdeněk Hraba kritizují i zavedení nové povinnosti pro Rusy, kteří budou žádat o české občanství. Ti by se kvůli tomu podle zákona museli nejdříve vzdát toho ruského.

„Často u nás žijí právě z důvodu, že nesouhlasí s režimem v Rusku,“ uvedl Hraba na ústavně-právním výboru. Upozornil, že pokud ruské úřady nereagují na jejich žádost o zrušení občanství, nemají žádnou možnost, jak je přimět k činu.

Přítomní zástupci ministerstva vnitra však oponovali, že takoví lidé mohou stále využívat trvalého pobytu, byť na české občanství nedosáhnou.

Nejdiskutovanějším však zůstává nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Ten by se měl objevit i v rozsáhlé novele trestního zákoníku, ta však teprve čeká na projednání ve Sněmovně a platit by pak mohla od 1. ledna 2026.

Senátoři připomněli, že vůči neoprávněné činnosti pro cizí moc v tomto zákoníku se vyslovil v připomínkách i Nejvyšší soud, když uvedl: „Toto ustanovení se nám jeví jako velmi problematické s ohledem na jeho obsahové vymezení užívající poměrně abstraktních a neurčitých pojmů, pod nimiž si každý může představovat něco jiného.“

Podle předkladatelů se má trestat sběr citlivých, nikoli však utajovaných informací, ve prospěch cizí mocnosti, například Ruska. Trestem má být odnětí svobody na rok až pět let. Pokud tím dotyčný získá značný prospěch, bude sazba až osm let.

Způsob, jakým je neoprávněná činnost pro cizí moc vymezena, Novinkám okomentovala i vrchní státní zástupkyně v Praze a budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. „Moje výhrada proti současnému navrhovanému znění spočívá v legislativní technice vymezení činu. Co se týče důvodů navrhované změny, tuto podporuji,“ uvedla.

Pokud by Lex Ukrajina VII Senátem prošel a podepsal by jej prezident, mohl by začít platit v únoru, odhadoval už dříve ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).