Zákon měl chránit děti před sexuálními delikventy. Teď hrozí jeho krach

Ministerstvo spravedlnosti přitom už loni v říjnu hlásilo politickou shodu s cílem, aby zákon platil od 1. ledna 2025, ne-li dříve. Norma by ukládala lidem usilujícím o vybranou práci s dětmi prokázat se certifikátem zaručujícím, že nikdy nebyli souzeni pro závažný trestný čin spáchaný na dítěti.

Úřad vedený Pavlem Blažkem (ODS) ale na znění zákona stále pracuje. Podle mluvčího Vladimíra Řepky jsou ještě nutné odborné diskuse za účasti dalších institucí, například ministerstva školství.

„Ministerstvo slibovalo, že zákon bude napsaný do konce března nebo začátku dubna. Na dubnovém podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí jeho zástupci ale sdělili, že to nezvládnou dřív než v září,“ uvedla předsedkyně zmíněného podvýboru Taťána Malá (ANO).

Že se přijetí zákona nemusí do voleb stihnout, připouštějí i zástupci koaličních stran. „Příslibů už jsme měli hodně, teď se mluví o září. Bojím se, že to je na legislativní proces pozdě. Budeme o tom jednat na podvýboru i v koalici,“ řekla poslankyně STAN a členka podvýboru Barbora Urbanová.

Dětský certifikát má fungovat jako evidence, kam budou automaticky zapsáni lidé odsouzení za zvlášť závažný trestný čin spáchaný na dítěti, vedle činů sexuální povahy jde například o týrání. Seznam by nebyl veřejně přístupný, člověk usilující o práci s dětmi by se prokazoval výpisem.

Registr by také řešil situace, kdy někdo spáchá trestný čin na dítěti, ale po zákonem stanovenou dobu vede řádný život a nechá si trest z rejstříku vymazat. V nové evidenci by měly zápisy zůstat.

„Toto téma jsem otvírala s kolegy z ministerstva minulý týden. Jejich zpráva byla, že se to stihnout dá, pokud to pan ministr zařadí mezi klíčové priority pro nejbližší období,“ podotkla zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

„Politická shoda je rámcově na tom, jak by to mělo fungovat. Problém je, že někteří poslanci a poslankyně trvají na tom, aby se do registru zapsaly i vyjmenované trestné činy z minulosti. Je velmi sporné, zda by to bylo v souladu s ústavou a trestním právem,“ řekla rovněž členka podvýboru, poslankyně a místopředsedkyně ODS Eva Decroix.

Pro zapsání minulých trestných činů je například poslankyně Malá, přimlouvá se za něj i Šimáčková Laurenčíková. „Pokud je bezvýhradný požadavek na něco, co je právně velmi sporné, myslím si, že na tom to může zkolabovat,“ dodala Decroix.

K tématu se vyjádřila i odbornice na trestní a rodinné právo Lucie Hrdá. Na dotaz, zda by mohl být na základě nového zákona zaevidován i pachatel trestného činu starého například pět let, odpověděla: „Pokud zákon vstoupí v platnost nyní, domnívám se, že ne.“

Pochybnosti má i ústavní právník Ondřej Preuss. „Pokud by člověku evidování bránilo v nějaké činnosti, mohlo by to být v rozporu se zásadou zákazu retroaktivity,“ vysvětlil Preuss.