Zákeřnou žloutenku C lze léčit. Chybí ale vůle a peníze

Při příležitosti blížícího se Světového dne hepatitidy C to na tiskové konferenci uvedl vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislost Viktor Mravčík.

Hepatitida C je virové onemocnění, jehož největší zákeřnost spočívá v tom, že člověk vůbec nemusí vědět, že je nakažený, a nemoc může v těle bujet desítky let bez jakýchkoli příznaků. Virus ale napadá játra a nakonec může způsobit jejich i smrtelné selhání. V ČR podle Mravčíka existuje asi 45 tisíc nakažených osob, z toho 11 tisíc má rozvinutou chronickou formu. Ročně je v Česku hlášeno něco přes tisíc nových případů. Jde primárně o uživatele drog.

„Třetina injekčních uživatelů drog je pozitivní na protilátky hepatitidy C,“ uvedl Mravčík. Někteří lidé se ale nakazili i skrz krevní transfuzi.

Dnes lze žloutenku C už léčit antivirotiky v tabletách. „Dřívější léčba interferony připomínala chemoterapii. Byla velmi dlouhá, náročná, s vedlejšími účinky a výrazně zhoršenou kvalitou života. Nová léčiva se podávají pouze ústně a vyléčitelnost se v současné době blíží sto procentům,“ řekl specialista na hepatitidu C Vratislav Řehák. Přesto se ale dnes vyléčí jen pětina chronicky nemocných pacientů.

Problém je nedostatečné rozšíření léčby, ČR také na rozdíl od jiných evropských zemí chybí národní plán, jak s nemocí bojovat. „Evropská unie chce do roku 2030 dosáhnout redukce úmrtnosti o 90 procent a snížit výskyt o 65 procent. Injekční uživatelé jsou zrovna skupinou, kde se těchto cílů nedaří dosahovat,“ řekl Mravčík s tím, že nemocní s hepatitidou C se většinou léčby bojí.

Středisko podle něj nyní jedná s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami o schválení akčního plánu eliminace žloutenky u uživatelů drog na období 2019 až 2021.

Řehák doplnil, že v ČR narkomani z 90 procent užívají drogy ať už pervitin, či opiáty, injekčně, zatímco v jiných zemích je to zhruba čtyřicet až šedesát procent. „Pro přenos těchto infekčních nemocí je to zcela zásadní,“ řekl Řehák.

Pro úspěšnou léčbu nemoci a ochranu společnosti je podle lékařů důležité včasné odhalení virové hepatitidy. To je podle nich současně ale největší problém, protože zhruba 60 procent nakažených jsou injekční uživatelé drog.

Jednou z prevencí onemocnění mezi nimi je tak distribuce čistých jehel a stříkaček, kterou zajišťují mimo jiné nízkoprahová a kontaktní centra pracující s drogově závislými. Tyto organizace jsou ale obvykle neziskové a závislé na sponzorech a bez pravidelné finanční podpory. Pro letošní rok navíc stát snížil příspěvek těmto organizacím o asi 25 procent.

Neziskovkám, které závislým nabízejí pomoc, nyní chybějí v rozpočtu miliony. Jen ve Středočeském kraji se potýkají se zásadním nedostatkem financí všechny organizace, které zajišťují dostupnost adiktologických služeb. V rozpočtech jim chybí téměř 7,5 milionu korun, z toho tři miliony korun chybí na zdravotnický materiál – například na výměnu a likvidaci injekčních stříkaček, jejichž prostřednictvím si závislí nakažlivé nemoci předávají.

„V předchozích letech přitom krajský úřad tyto služby spolufinancoval, letos však společnosti Magdaléna, o. p. s., Prostor plus a Adiktologické centrum významnou část financí neobdržely, stejně jako nedostaly ani žádný příslib dotace či vysvětlení. Pokud kraj péči nedofinancuje, následky se mohou dotknout všech jeho obyvatel,“ uvedl Ondřej Sklenář, ředitel společnosti Magdaléna, o. p. s, která se zabývá pomocí drogově závislým a která jen za loňský rok ve svých kontaktních centrech a veřejném prostoru vyměnila přes 77 tisíc injekčních stříkaček.