Zakázka za všechny peníze. Armáda koupila drony za 42 milionů, stojí přitom pár set tisíc

Zakázka se uskutečnila mezi roky 2018 a 2021 bez většího ohlasu, ale teprve nyní se ukázalo, že ústav koupil pro projekt dva čínské drony za pár set tisíc korun.

„Bezpilotní prostředky Vážka A a Vážka B vycházejí z komponentů komerčních bezpilotních prostředků, které jsou produktem DJI. V případě Vážky A se jedná o prostředek Mavic 2 Enterprise DUAL. V případě Vážky B se jedná o Matrice 210 V2,“ uvedlo ministerstvo obrany v odpovědi advokátní kanceláři Sokol a spol., která ji získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím a poskytla ji Novinkám.

DJI je čínský výrobce dronů a stroj Mavic 2 Enterprise DUAL lze pořídit zhruba za osmdesát tisíc korun a Matrice 210 V2 za dvě stě tisíc. Podle oslovených prodejců se cena těchto strojů pohybuje v posledních letech v podobné výši.

Ministerstvo obrany na dotaz, proč si státní podnik mohl za drony v hodnotě statisíců naúčtovat stonásobně větší cenu, odpovědělo, že cena byla stanovena na základě jeho nabídky. „Cena zahrnula nejen samotný vývoj, materiál, ale veškeré testy a zkoušky, zpracování dokumentací a třeba i mzdové náklady vývoje projektu,“ řekl Novinkám mluvčí obrany David Polák.

Podle zadání měl státní podnik „militarizovat komerční bezpilotní prostředky“. „A to především zakomponováním v české armádě zavedeného rádiového systému s možností přenosu nasnímaných dat z palubních senzorů do sítě Manet,“ uvedlo ministerstvo.

Podle oslovených expertů by zastavění radiového vysílače, který armáda běžně používá, a jeho ozkoušení v provozu mohlo vyjít maximálně na stovky tisíc korun. „Od začátku to bylo postavené na hlavu, nejenže NATO nedovoluje používat čínské prostředky, ale i nápad militarizace komerčního dronu byl nešťastný,“ řekl Novinkám expert, který zná detaily projektu, ale nechtěl být jmenován.

VTÚ je státní podnik zřizovaný ministerstvem obrany a často získává projekty od armády napřímo bez výběrového řízení. V letech 2018 až 2021 byl ministrem Lubomír Metnar (za ANO). Podle jeho slov nedokáže ministr dohlédnout na každou zakázku. „V resortu se podepíší ročně desítky tisíc zakázek. Kolegium ministra většinou podrobně zkoumá zakázky od výše 300 milionů korun,“ řekl Novinkám Metnar. Dodal, že problémem vojenských podniků je slabá kontrola. „Za tyto zakázky nese odpovědnost ředitel podniku a také dozorčí rada,“ poznamenal.

Paradoxem celé zakázky je, že byla nejen očividně předražená, ale i úspěšná jen z poloviny.

V případě stroje Vážka B se ústavu nepodařilo splnit podmínky smlouvy a dron neprošel opakovaně vojskovými zkouškami. „Jediný prototyp Vážka B po neúspěšných opakovaných zkouškách byl jako celek materiálně převeden k praporu bezpilotních systémů k výcvikové činnosti. Ostatní prostředky byly katalogizovány na náhradní díly pro potřeby armády,“ uvedl mluvčí.

A dostal za nesplnění smlouvy státní podnik pokutu? „V souladu se smlouvou a jejími schválenými dodatky nebyla uplatněna žádná sankce, a to ani sankce za prodlení s plněním,“ odpověděl Polák.

Stroj Vážka A používají vojáci z 533. praporu bezpilotních systémů z Prostějova. Na stránkách armády lze najít, že kvadrokoptéru použili společně s dalšími drony ve Hřensku, kde po velkém požáru v roce 2022 měli za úkol hledat možná ohniska požáru.