Článek
Může být propojení byznysu s politikou, v Česku nikterak nový úkaz, ústavním problémem tak vážným, aby vedlo až k rozpuštění strany?
„Může, ale za podmínky, že by přitom došlo k porušení zákona. A každé jednotlivé porušení musí být přičitatelné politické straně. Ne že byznys něco porušil, ale že politická strana něco porušila,“ shrnuje Radovan Suchánek z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK.
Pokud tedy v pár let starých interních dokumentech firmy ABL figurují Věci veřejné jen jako jedna z filiálek rozvětveného holdingu, není to samo o sobě důkaz o tom, že by se strana chovala nezákonně.
„Ta strana je vlastně pobočka soukromé firmy. To je samozřejmě na pováženou, ale ani tak nelze střílet od boku, v čem by porušení zákona mělo spočívat,“ zamýšlí se Suchánek. Důvody pro pozastavení činnosti strany jsou obecně vyjmenovány v zákoně o politických stranách.
Činnost podle něj nemohou vyvíjet subjekty, které porušují ústavu a zákony, chtějí odstranit demokratické základy státu, nemají demokratické stanovy, chtějí zlikvidovat ostatní strany, potlačovat práva občanů, ohrožovat mravnost, pořádek nebo svobodu.
Pro vnitro horký brambor
Návrh na pozastavení činnosti nebo rozpuštění politické strany podává Nejvyššímu správnímu soudu vláda respektive prezident. Podklady přitom připravuje ministerstvo vnitra.
Pro resort vedený předsedou VV Radkem Johnem je případný zákaz strany horkým bramborem, který si činovníci přehazují, i když jde zatím jen o teoretickou úvahu.
„Můj odbor dělá jen věci, které se vztahují k problematice neplnění úkolů politických stran ve vztahu k Poslanecké sněmovně, jako jsou například závěrečné účty,“ nechce o případném přezkoumání ústavnosti Věcí veřejných raději ani hovořit šéf legislativního odboru ministerstva vnitra Václav Henych.
„Klasické posuzování v posledních dvou případech Dělnické strany a KSČM dělá úsek náměstka Salivara,“ odkázal Právo s dotazy Henych.
„To chtěl mít doktor Henych nějak rychle vyřízené,“ podivil se náměstek ministra Jaroslav Salivar. „Dělnickou stranu jsme dělali proto, že připravit žalobní petit znamenalo velmi úzkou spolupráci s příslušnými policejními orgány,“ uvedl.
"Je to problém politické kultury"
„Já si myslím, že by to dělali ti legislativci,“ vrací míček k Henychovi. Oba úředníci však potvrzují, že podnět na zahájení správního řízení s VV zatím neexistuje. Do úvah nad ústavností činnosti strany napojené přímo na soukromou firmu se Salivarovi moc nechce.
„V první řadě je to problém politické kultury, ale z kusých informací, které jsou pouze spekulacemi, a my tu nejsme od toho, abychom spekulovali, mi zatím nevyplývá nic, co by se dalo nazvat protiústavním,“ míní Salivar.
„Z hlediska diskuse o politické kultuře jsou to věci naprosto nepřijatelné. To je mimo jakoukoli pochybnost,“ dodává však důrazně.
Ústavní expert z brněnské Masarykovy univerzity Zdeněk Koudelka nevidí v samotném propojení podnikání a politiky ústavní problém. „Důvody pro zákaz politické strany jsou velmi přísné a spíš směřují proti tomu, že by třeba strana budovala své vlastní ozbrojené jednotky nebo narušovala veřejný pořádek, než že propojila politiku s podnikáním. Ačkoli v tomto případě to bylo dovedeno ad absurdum. Nemyslím, že by ta strana ohrožovala základy ústavního systému u nás,“ řekl Právu Koudelka.
„To, že si stranu někdo udělal podle hesla pokračování podnikání jinými prostředky a vstoupil se svojí firmou do politiky, bylo pro mnohé lidi zřejmé již na počátku Věcí veřejných. Je věcí voličů, jestli jim dali svou důvěru, nakolik jsou nyní zklamáni a co z toho vyvodí do budoucna,“ dodal právník.