Článek
„Nesmím sama své děti obejmout,“ popsala Právu průběh schůzek probíhajících pod kontrolou pracovníků Bernevernu Michaláková. „Iniciativa totiž musí přijít od dětí. Na to ale kašlu a vždycky je obejmu, i když mi hrozí ukončením schůzky,“ podotkla matka.
Své syny nesmí na povolených schůzkách také fotografovat. Od chvíle, kdy svůj případ v České republice medializovala, jí za to hrozí přerušení veškerého kontaktu a dětem nikoli pěstounská péče jako dosud, ale adopce do norských rodin.
Kritika z Evropy
„Nesmím se také rozplakat. Když ale vidíte své dítě po tak dlouhé době, slzy se spustí samovolně. Oni pak řeknou, že matka svým pláčem vzbuzuje pláč u dětí,“ stěžuje si Michaláková.
Ačkoli se svým postojem vystavila konfliktu s norským systémem sociální péče, v mezinárodním měřítku se paní Michaláková stává naopak symbolem boje za jeho změnu.
„Odebrání českých dětí rodině Michalákových v Norsku přerostlo v otevřenou kritiku tamního sociálního systému a fungování úřadu na ochranu dětí Bernevern napříč celou Evropou,“ sdělila Právu mluvčí europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) Eva Fruhwirtová.
„Po České republice se ke kritice tamních úřadů připojilo v minulých dnech i Polsko, Rusko, Slovensko, Litva, Lotyšsko nebo Estonsko. Nejnověji však začali kritizovat postup tamního úřadu i samotní Norové,“ dodala mluvčí.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve čtvrtek potvrdil, že je česká diplomacie připravena v Norsku intervenovat ve prospěch dětí Evy Michalákové. Podá diplomatickou nótu, aby se děti dostaly k matce či k příbuzným do vlasti.
Odebraných dětí je mnohem víc
Zdechovský se minulý týden sešel s norským politikem, novinářem a také velkým kritikem norského úřadu pro ochranu dětí Janem Simonsenem.
„Máme z Norska již přes dvě desítky pozitivních reakcí na naši aktivitu. Případem už se začala zabývat i tamní média i politici, což považujeme za velmi důležité. Ročně je odebráno z rodin několik tisíc dětí. Z toho u více než poloviny jsou důvody velmi nejasné,“ uvedl europoslanec Zdechovský s tím, že s kolegy z deseti evropských zemí začali pracovat na rezoluci, která by odsoudila jednání norských úřadů.
Vyhrožují odebráním dětí
„To nejsem jen já, tady je spousta sporných případů odebrání dětí,“ zdůrazňuje Michaláková. „Někteří rodiče, kteří se nebojí, spolu na internetu diskutují, nikdo ale nezveřejňuje soudní dokumenty, za to se tu vyhrožuje odebráním dětí,“ dodává matka.
Michalákovou ale výhružky nezastaví. Její právníci podali u norských soudů nový návrh na přezkoumání rozhodnutí tamní sociální služby. Cílem je, aby se děti vrátily k matce. Žaloba proti tamním úřadům je klíčová pro to, aby Česko mohlo na Norsko v této záležitosti zvýšit diplomatický tlak.
Tehdy dvouletého Davida a šestiletého Denise odebrala paní Michalákové norská sociálka Barnevern v květnu 2011. Případ odstartovalo udání učitelky v mateřské škole ve Steinbergu, kde matka s manželem a dětmi žila.
Učitelka policii řekla, že děti mluví o tom, že je otec v noci budí a obtěžuje. Oba hoši byli v Norsku svěřeni do náhradní pěstounské péče, ačkoli mají české občanství a už v průběhu vyšetřování údajného zneužívání o ně projevili zájem jak prarodiče, tak sestra matky žijící v Česku.
Přestože se podezření vůči rodičům nikdy nepotvrdila a policie případ odložila, navrácení dětí se rodina dodnes nedočkala.