Zákaz vycestování nemá oporu v zákoně, upozorňuje ústavní právník

Shodují se na tom, že Česko může opatření zavést na svém území, například posílat lidi, kteří z těchto států přijedou, do karantény.

„Smysl pravidla (svobody pohybu) je, že nemáte být za železnou oponou. Tohle není jeho porušení. Svobodné opuštění republiky neznamená, že máte právo jet kamkoliv,“ řekl Kysela Novinkám.

Podle ústavního právníka tak není problém v protiústavnosti opatření, nýbrž hlavně v tom, že nemá oporu v samotném zákoně o ochraně veřejného zdraví, podle něhož bylo resortem zdravotnictví vyhlášeno.

„V zákoně je pouze napsáno, že má ministerstvo kompetenci bránit v zavlečení vysoce infekční choroby. Jenže tohle není dovoz, ale vývoz,“ doplnil. Opatření se podle tohoto zákona musí provádět na území České republiky.

Stát tak podle Kysely může něco nařizovat až těm lidem, kteří se ze zahraničí vrátí - například karanténu nebo testy hned na letišti.

Pirátský odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál míní, že opatření je nicotné a lze se proti němu dobře bránit u soudu s odkazem na Listinu základních práv a svobod. Lidé, na něž dopadá, mohou po soudu žádat předběžné opatření a posléze například náhradu škody. "České republice není nic po tom, co dělají občané, kteří využili právo vycestovat mimo tuto zemi,” řekl.

Ministerstvo zdravotnictví zakázalo kvůli novým mutacím koronaviru vstup Čechů až na neodkladné výjimky do několika zemí Afriky a Jižní Ameriky. Od pátku do 11. dubna nesmí cestovat například do Brazílie, Jihoafrické republiky, Keni nebo na Zanzibar, odkud se do Česka dostala jihoafrická mutace koronaviru.

Fakticky lze pobyt Čechů v těchto zemích kontrolovat jen obtížně. Z Česka se do nich přímo cestovat většinou nedá. A jestli pojedou Češi například do Brazílie z území jiného státu, už nikdo zkontrolovat nemůže.

„Je to nevymahatelné. Když by člověk odjel třeba do Německa a z Německa do Jihoafrické republiky, tak kdo to zakáže," podotkl děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík. Doplnil, že kdyby se někdo nyní rozhodl přestěhovat například do Brazílie, není důvod, proč by to nemohl udělat.

Další problém je podle Kysely i v tom, že v textu opatření chybí podrobnější odůvodnění. „Pokud existuje od jara několik soudních rozhodnutí, která opatření rušila, protože nebyla odůvodněna, tak je spíše vada protizákonnosti než protiústavnosti,“ zdůrazňoval Kysela.

Naopak šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský je prozatím zdrženlivý. „Vůbec se k tomu nechci vyjadřovat, protože to u nás (u Ústavního soudu) může někdo napadnout,“ řekl Novinkám.

Rychetský v listopadu na Radiožurnálu uvedl, že jarní uzavření hranic, k němuž přistoupila vláda na začátku pandemie koronaviru, bylo podle něj v rozporu s Ústavou.

Na rozdíl od středečního rozhodnutí vlády ale kabinet Andreje Babiše (ANO) tehdy přistoupil k plošnému uzavření hranic. Zakázal tehdy nejen vstup cizinců do země, ale také výjezd českých občanů do zahraničí.