Zákaz domácích úkolů i v Česku? Poslanci změny připouštějí

Školáci na polských základních školách od dubna nebudou dostávat žádné domácí úkoly. Podle tamní ministryně školství Barbary Nowacké by si děti měly ve svém volném čase odpočinout. Zákaz domácích úkolů by podle ní později mohl platit i pro střední školy.

Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je ale v Česku trochu jiná situace než v Polsku. „Čeští žáci tráví na rozdíl od polských dětí s domácími úkoly průměrně mnohem méně času, téměř nejméně z vyspělých zemí,“ řekl Novinkám a odkazoval se na studii z roku 2019.

Zároveň zdůraznil, že v Česku je nastavení domácích úkolů odpovědností ředitelů škol. „Ti mohou nejlépe zohlednit specifické potřeby žáků ve vztahu ke konkrétnímu vzdělávacímu programu školy,“ vysvětlil Bek.

Plošný zákaz domácích úkolů většinově odmítají i poslanci z výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu ve Sněmovně. Podle nich jsou domácí úkoly pro žáky důležité.

„Mohou v rodině pomoci vytvořit rutinu a prostředí, které podporuje celoživotní vzdělávání. Dětem pomáhají rozvíjet schopnosti jako časový management nebo zodpovědnost, což je určitá příprava na vyšší úrovně vzdělání, kde je samostudium klíčové,“ řekla Novinkám například poslankyně ODS Renáta Zajíčková.

„Jsou situace, kdy je domácí procvičení toho, co jste se ve škole naučili, jednoznačně přínosem,“ přidal se i poslanec STAN a bývalý ministr školství Petr Gazdík.

Zákaz domácích úkolů odmítá i David Šimek z KDU-ČSL. „Jako otec čtyř dětí a bývalý kantor jsem pro, aby se úkoly dělaly. Na prvním stupni na procvičování učiva typu násobilka, rovnice, vyjmenovaná slova a podobně. Na druhém stupni na tvorbu referátů nebo třeba poslech anglických textů,“ vyjmenoval.

„Zakázat domácí úkoly je vzdělávací zvěrstvo, pokud tedy nemáme v plánu cílené hloupnutí obyvatelstva. Stěžejní předměty jako český jazyk a jazyky obecně nebo matematika se bez domácí přípravy neobejdou,“ komentoval to ostřeji i Zdeněk Kettner z SPD.

Naopak Matěj Ondřej Havel z TOP 09 by se polským šlépějím nebránil. „Absence domácích úkolů třeba na prvním stupni základní školy mi smysl dává,“ přiznal Novinkám.

„Čím je člověk ale starší, tím více by měl pěstovat svůj návyk připravovat se ať už na školu, nebo na práci,“ uznal zároveň.

Na střední škole je však podle něj domácí příprava nezbytnou součástí vzdělávání. „Musí být ale smysluplně zadaná. Na žádném stupni školy není obhajitelné zadávat na doma to, co se ve škole nestihlo probrat. Ve škole se stíhat musí, jinak je to zpravidla selhání učitele v oblasti přípravy na vyučování. Ať se nikdo nezlobí,“ upozornil Havel.

Ostatní poslanci se shodují, že by v Česku měla být zachována metodika, kterou ministerstvo školství vydalo loni v květnu. Podle té by o domácích úkolech měli rozhodovat sami ředitelé škol, kteří to mají komunikovat se svým pedagogickým týmem.

Přesto by poslanci ale nějaké změny uvítali. „Žádoucí je diskuse o povaze domácích úkolů, aby to nebyl jen úkol pro úkol, ale třeba dlouhodobější zadání úkolu podporující skupinovou práci,“ apelovala poslankyně ANO Jana Berkovcová.

Podobné výhrady má i Olga Richterová z Pirátů. „Namístě je otevřít diskusi o formách mimoškolní přípravy a soustředit více pozornost například na projektovou práci, samostatnou/skupinovou práci,“ souhlasila.

„Považuji také za žádoucí, aby byly domácí úkoly dobrovolné a smysluplně koncipované. Rozhodně by neměly být přenášením zodpovědnosti za vzdělávání na rodinu a neměly by na děti i jejich rodiče vytvářet neúměrnou zátěž. A to i s ohledem na velmi rozdílné rodinné zázemí dětí,“ zdůraznila.

Domácí úkoly by se podle Richterové neměly ani známkovat. „Osobně bych se přiklonila k tomu, aby se braly spíše jako cvičení a přihlíželo se k nim v rámci hodnocení dlouhodobé práce žáka,“ vysvětlila. To podporuje i lidovec Šimek. Podle něj by se také nemělo trestat, když žáci domácí úkol nesplní.

Gazdík zdůraznil, že důležitější než domácí úkoly je podle něj obsah vzdělávání. „Ten se musí prudce změnit,“ apeloval důrazně.