Článek
Naopak za návrh se nepostavil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který chov kožešinových zvířat označil za legální. Státní veterinární správa totiž neobjevila, že by byla zvířata chovaná pro srst na farmách týrána.
„Co je legální, neznamená nutně, že je to legitimní,“ řekl k tomu filozof a kandidát do Senátu za ČSSD a Stranu zelených Václav Bělohradský. Připomněl deklaraci práv zvířat, ve které stojí, že všichni živočichové se rodí rovni a mají právo existovat a mít právo na úctu.
Naše geny sdílíme se slony, opicí, se psem.
„My nejsme jedineční, neopakovatelní, jsme jedna z mnoha bytostí na této zemi. Naše geny sdílíme se slony, opicí, se psem. Pocitu jedinečnosti, který křesťanství vybičovalo k absurdnosti, toho se musíme zbavit,“ dodal Bělohradský.
Ředitel zoo ve Dvoře Králové a exposlanec zelených Přemysl Rabas podotkl, že lidé by měli podmínky zvířat zlepšovat. Takový krok by však byl pro farmy neekonomický, proto jej nelze očekávat. Farmy by proto zakázal.
Apelujme na konzumenty
Proti návrhu vystoupil Josef Kott (ANO) ze zemědělského výboru. „V diskusi s majiteli farem jsem nenabyl dojmu, že zvířata jsou chována v děsných podmínkách,“ uvedl. Dodal, že daleko účinnější by bylo apelovat na konzumenty. „Ve chvíli, kdy nebude zájem o kožich z norka nebo z lišky, když společnost dozraje k tomu, že je to nesmyslný doplněk, tak by to bylo daleko efektivnější než zakázat někomu jeho srdeční záležitost. Většina firem jsou rodinné farmy,“ dodal Kott.
Farmy však zvířatům jejich přirozené prostředí nenahrazují.
Domnívá se, že pokud bude chov zakázán, bude provozován nadále ilegálně bez kontroly. Zvířata pak budou týrána mnohem víc. Biolog Karel Janko se však domnívá, že v krutých podmínkách jsou zvířata chována již nyní. Například norek je samotářský živočich vázaný na vodní prostředí, který si hájí své teritorium. Stejně jako liška potřebuje možnost lovit. Mláďata lišek by měla po několik měsíců setrvat u matky. Lišky totiž žijí i v celoživotních párech a skupinách. Farmy však zvířatům jejich přirozené prostředí nenahrazují. „Šelmy snášejí zajetí velmi těžce,“ vysvětlil Janko.
Zákon se netýká králíků ani nutrií
Návrh zakazuje chov a usmrcování zvířat jen kvůli získání kožešin. Úprava tedy zakazuje především provoz tzv. kožešinových farem, kde jsou nejčastěji lišky a norci hromadně chováni a usmrcováni výhradně pro své kožešiny, aniž by došlo též k zužitkování masa pro lidskou spotřebu. Zákon se nevztahuje na využití kožešin jako vedlejších produktů při získávání masa, tedy na chovy králíků, nutrií a podobně.
„Je třeba si uvědomit, že v 21. století kožešiny již dávno neplní svou původní, praktickou funkci ochrany před mrazem. Drtivá většina produkovaných kožešin dnes nachází využití ve formě ozdobných límců, lemů na botách či bundách a klasické kožešinové kabáty jsou dnes pouhým specifickým luxusním artiklem,“ uvedli předkladatelé v novele. Zdůrazňují, že ozdobnou funkci dokážou dnes nahradit syntetické materiály.
„Výrobu módních ozdob tak lze jen stěží označit za důležitý lidský zájem, který by sám o sobě eticky odůvodňoval chov a usmrcování zvířat, obzvláště když způsob chovu – jak je výše rozvedeno – způsobuje jejich značné utrpení,“ míní poslanci. Chov kožešinových zvířat zakázalo osm evropských zemí: Británie, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie. Podle průzkumu CVVM z roku 2015 podporuje přijetí obdobné úpravy v Česku 70 procent občanů.