Zájemci o stavební parcely od neděle táboří před žďárskou radnicí

„V pondělí 5. září odpoledne měla být koordinační schůzka. S přítelkyní jsme si řekli, že účastníci té schůzky tam určitě už zůstanou, a protože jsme předpokládali, že na tu schůzku přijde hodně lidí, chtěli jsme mít jistotu, že se do fronty dostaneme,“ popsal asi 35letý muž, který celou věc odstartoval svým příchodem před radnici v neděli večer. První noc však už bivakovali před úřadem zájemci čtyři, protože další tři napadlo to samé.

„Ve Žďáru už bydlím sedm let, s rodinou žiju v nájmu. Chceme stavět, ale stavební pozemky jsou tu strašně drahé, pokud vůbec jsou. My jsme našli jen nabídky v širším okolí města, a jejich cena se pohybovala od tří do 4,5 milionu korun. Od radnice to vyjde na milion,“ svěřil se příjemný třicátník, který s číslem 27 neoficiální seznam uzavírá. Měl štěstí: dostalo se na něj, protože čtyři lidé před ním čekání hned první den vzdali.

„První den se to pročistilo. Ti, co tu zůstali, jsou odhodlaní tu zemřít,“ rozesmál se další z přítomných. Rovněž mladý muž, za pár týdnů očekávající první přírůstek do rodiny, je živnostník a svoji malou firmu řídí z dočasně detašovaného stanoviště před žďárským městským úřadem. „Mám tu home office. Za covidu nás to proškolilo, teď to aspoň zúročím,“ vtipkoval další zájemce o stavbu řadového rodinného domku.

Na dalších pozicích se střídají celé rodiny. Třeba i školák s oficiální omluvenkou: maminka musela do práce. Budoucí sousedé si záhy vytvořili nepřekročitelná pravidla, a ta striktně dodržují. „V předem neoznámených časech se kontrolují jména, jestli jsou ti čekatelé skutečně na místě. Kdo tu není, ať už sám, nebo v zastoupení, má smůlu,“ popsal Právu mladý živnostník.

Jak přitom upozornil, už jen toto opatření zaselo mezi budoucí sousedy semínka solidarity a soucitu. „Jak se ještě moc neznáme a v zastoupení se tu lidé střídají, tak se taky stalo, že jsme během úterý nemohli jednoho ze seznamu najít. A hned se zvedlo deset lidí a šli ho hledat, na všech byly patrné obavy, abychom někomu neublížili,“ popsal.

Stavební parcely prodává město po pěti letech, i tehdy na ně lidé stáli frontu, ale ta se počítala spíš v hodinách. Mluvčí radnice Blanka Sobolová přiznala, že odhodlání současných zájemců bylo pro úřad překvapením. „Poskytli jsme jim aspoň malé zázemí,“ zmínila přívod elektřiny, chemickou toaletu, přístřešky pro případ špatného počasí či povolení parkování aut těm, kteří v nich nocují.

„Nechtěli jsme jít cestou aukce, která dává šanci nejvíce bonitním,“ upozornil starosta Žďáru n. S. Martin Mrkos (Žďár – živé město), že pevná cena za plošný metr 2357 korun je v době výrazného nárůstu cen velice příznivá. Metoda los, jak připomněl, je zase zpochybnitelná. „Fronta je možná náročná a v některých aspektech se dá říct i nedůstojná, ale je spravedlivá,“ připomněl vyrovnanou šanci pro mnohem větší okruh zájemců.

A i když si lidé ve frontě dokážou představit lepší náplň času, Právo se nesetkalo s jediným, kdo by starostovi v tomto ohledu nedal za pravdu.