Zájem o vstup do záloh je po ruské invazi desetkrát vyšší

„Zájem o službu v aktivní záloze a o účast na dobrovolném vojenském cvičení je nyní desetkrát větší než před 24. únorem,“ řekla Právu mluvčí generálního štábu Magdaléna Dvořáková. Dříve se denně na možnost vstoupit k rezervistům nebo jít na cvičení ptalo mezi pěti a dvaceti zájemci.

„V pátek kvůli vstupu do aktivních záloh zavolalo nebo napsalo přes 120 lidí,“ podotkla mluvčí. Zdvojnásobil se i počet adeptů na vstup do armády.

Počet záložníků každoročně roste, nyní jich je 3606, z toho je desetina žen. O dobrovolná cvičení, která armáda pořádá od roku 2016, nebyl dosud masový zájem, zatím jimi prošlo celkem 191 osob.

Podle Dvořákové je dobrovolné cvičení podobné vojenskému přijímači, který trvá šest týdnů, ale je většinou kratší. Armáda má v současnosti přes 26 tisíc vojáků z povolání. Záložáky zve ročně maximálně na čtyři týdny cvičení. V případě nutnosti je povolá do služby.

Loni např. sloužili v očkovacích centrech. Masivněji by rezervy armáda použila v případě stavu ohrožení státu. Pokud by se Česko dostalo do válečného stavu, prezident by po rozhodnutí vlády nařídil všeobecnou mobilizaci. Ta je povinná pro všechny muže i ženy od 18 do 60 let.

Po obsazení Krymu a válce na východě Ukrajiny po roce 2014 v Česku proběhla několikrát diskuse o obnovení povinného výcviku či jiné vojenské služby. Ale až na výjimky se politici shodli, že povinná vojenská služba, která skončila v roce 2004, už není v jakékoli formě reálná.

To platí i dnes. Přivítali by ale, aby armáda znovu spustila odvody bez nástupu na vojnu, de facto evidenci, díky níž by získala podrobné informace např. o tom, co lidé ovládají nebo v jakém jsou zdravotním a fyzickém stavu, což by mohla použít v případě mobilizace.

„Kdyby armáda zmapovala, koho v případě krize odvést, bylo by to jen dobře,“ řekl Právu místopředseda branného výboru Sněmovny Pavel Růžička (ANO). Povinná služba je podle něj v dnešní době ale neproveditelná.

„Vzpomínám si, jaká sisyfovská práce byla za šest týdnů v přijímači naučit ty kluky jen obout si kanady a další věci, co nezvládli jejich rodiče. Ale dneska si to nedokážu vůbec představit,“ dodal bývalý voják z povolání Růžička.

Pro zavedení odvodů by byla např. i šéfka Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Jejich forma by se ovšem mohla podobat spíše dotazníkovým šetřením, v jejichž rámci by občané vyplňovali základní údaje o svých schopnostech a dovednostech,“ sdělila Právu.