Článek
Podle Karolíny Šůlové, mluvčí státní Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) nelze vyloučit ani to, smrti zvířete předcházel zápas s jedním či více psy. „Nepotvrdil se tedy původní předpoklad, že za smrtí vlčice stojí divoké prase,“ potvrdila Šůlová.
Kromě pitvy nechala AOPK udělat také genetické testy. „Ty prokázaly, že mrtvé zvíře nemělo vzteklinu a že se skutečně jedná o vlka,“ doplnila mluvčí AOPK.
Smečky soupeří
„Jsme především rádi, že vlčice nezemřela zásahem člověka,“ řekl také Ladislav Pořízek, šéf Správy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, na jejímž území byla mrtvá vlčice nalezena. „Vlk sice nemá v naší přírodě přirozeného nepřítele, může ale docházet ke konfliktům mezi jednotlivými zvířaty a smečkami a tím i k přirozenému omezování jejich počtu,“ uvedl k novým zjištěním Pořízek.
Podle odborníků z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří měli genetické testy na starosti, se vzorky získané z těla mrtvé vlčice zásadně neliší od jiných vzorků, získaných od vlčí smečky, která se v oblasti Máchova kraje a Ralska vyskytuje už dlouhodobě. „Zajímavá by mohla být analýza nových vzorků, které budou získány během letošní zimy. Umožní totiž zjistit, zda se v oblasti usadila nová smečka a zda mohlo dojít ke teritoriálnímu konfliktu,“ naznačil Pavel Hulva z Univerzity Karlovy.
Výskyt vlčí smečky byl v oblasti Máchova kraje a Ralska potvrzen poprvé v roce 2014. Ve stejném roce tu fotopasti zachytily také první vlčí mláďata. Šlo o vůbec první potvrzené rozmnožování vlka v Čechách po více než 100 letech.
