Žádní ochránci přírody, šlo o kšeft. Soud smetl žalobu falešných ekologů proti stavbě kanalizace

Z rozsudku, který mají Novinky k dispozici, vyplývá, že žalující strana nedokázala soud přesvědčit, že by byla skutečně ekologickým spolkem založeným za účelem ochrany přírody. Naopak podle soudu za jeho aktivitou mohou být ekonomické zájmy některých jeho členů.

„Žádná konkrétní činnost, kterou by žalobce skutečně soustavněji vyvíjel směrem k ochraně životního prostředí, nebyla nejen prokázána, ale k dotazům soudu ji ani nedokázal při jednání přesvědčivě potvrdit,“ konstatoval předseda senátu Lukáš Pišvejc.

Spolek v žalobě upozorňoval především na uložení odpadu s údajně nadlimitním množstvím nebezpečných látek mimo oficiální skládku v lesním porostu nedaleko obce.

„Žalobce upínal zájem na materiál z výkopových prací, což v očích soudu neprokazuje, že hlavním motivem a posláním žalobce byla skutečně ochrana životního prostředí na Klatovsku,“ stojí v rozhodnutí soudu.

„Nijak neobjasnil, proč je ve své činnosti tak úzce specializován pouze na tento typ odpadu, který nepatří mezi ty nejnebezpečnější a nejpalčivější z hlediska aktuálních problémů v oblasti ochrany životního prostředí,“ pokračoval soud.

V této souvislosti také zmínil, že za zájmem žalobce o stavební odpad stejně tak mohou být například ekonomické zájmy některých jeho členů, zejména jeho zakladatele či stávajícího předsedy spolku, coby osoby řídící stavební koncern BSG, který sídlí a má výrobní haly právě v obci Předslav.

Že se lidé z BSG o výkopovou zeminu zajímali, potvrdil starosta Předslavi Miloslav Kreuzer. „Chtěli, aby obec ukládala odpad na jejich skládku. S realizační firmou se ale nedokázali domluvit na ceně. Stavebník nakonec zřídil meziskládku na pozemku v sousední obci patřícím do naší správy. Odtud odpad po skončení stavby odvezl,“ sdělil starosta.

V průběhu soudního řízení nastal také nečekaný zvrat. Žalovaný Městský úřad v Klatovech, který vydal napadené povolení, obrátil o sto osmdesát stupňů, když se přiklonil na stranu spolku a souhlasil se zrušením kolaudačního rozhodnutí. Došlo k tomu po výměně klíčového úředníka na odboru životního prostředí, který změnu postoje k věci inicioval.

Soud tento postup označil za značně nestandardní. „Ve svém původním vyjádření žalovaný správní orgán odmítl všechny námitky, kterými žalobce dovozoval nezákonnost vydaného kolaudačního rozhodnutí. Uvedl, že zjišťoval skutečný stav kanalizace a nepřistoupil k pouhému formálnímu udělení kolaudačního souhlasu,“ upozornil předseda senátu.

O to více soud překvapilo, když úřad následně změnil své stanovisko s tím, že vyhověním žalobě bude napraven současný nezákonný a neakceptovatelný právní stav. „Žalovaný tvrdil, že obdržel nové podklady, aniž by je ale blíž specifikoval, z jakého zdroje a kdy je získal. Rovněž neinicioval přezkumné řízení, což by bylo očekávaným postupem u správního orgánu, který nabyl dojmu, že jím vydané rozhodnutí je nezákonné,“ podotkl Pišvejc a zdůraznil, že soud tuto změnu stanoviska žalovaného posoudil jako nevěrohodnou a odmítl přistoupit k posouzení dané věci způsobem, který si zjevně představoval žalobce i žalovaný.

Podle soudu byla kolaudovanou stavbou kanalizace, tedy stavba ve veřejném zájmu, která má přispět k ochraně životního prostředí. „Tudíž z povahy věci samé je značně nepravděpodobné, že realizací předmětné stavby byly negativně dotčeny na právu na příznivé životní prostředí osoby mající vztah k této obci. Městský úřad Klatovy coby správní orgán v rámci kolaudačního řízení dodržel zákonný postup a stavba byla provedena podle projektové dokumentace, přičemž nebylo před vydáním kolaudačního rozhodnutí prokázáno, že ohrožuje veřejné zdraví a životní prostředí,“ stojí dále v rozsudku, v němž soud také připomněl, že i krajský úřad v rámci přezkumného řízení dospěl k závěru, že kolaudační řízení bylo vedeno v souladu se zákonem, je srozumitelné a přesvědčivé.

V závěru soud upozornil na to, že pozoruje narůstající trend podávání správních žalob ze strany spolků, které se prezentují jako ekologické, ačkoliv se v průběhu řízení ukáže, že mívají pouze úzký okruh svých členů, které spojují příbuzenské či podnikatelské vztahy, a ve skutečnosti žádné ekologické či osvětové aktivity nevyvíjejí.

„Takové spolky jsou naopak úzce zaměřeny na konkrétní projekty, které jsou předmětem zpravidla ekonomických či majetkových zájmů členů, kteří v takovém spolku mají rozhodující vliv,“ doplnil soud.