Záchranka na Liberecku bojuje o každého lékaře. Přetahují je nemocnice

Dohoda státu s odbory, nemocnicemi a pojišťovnami z konce roku 2023 o zvýšení platů lékařů totiž na ty na záchrance zapomněla.

„Máme své skvělé kmenové lékaře, kteří u nás pracují na hlavní pracovní poměr, a externisty. Kombinováním dohodářů a kmenových lékařů máme pokrytých deset našich RV vozů a deset sloužících lékařů po čtyřiadvacetihodinových směnách, tedy pomoc lidem nijak ohrožena není. Ale je to právě díky externím spolupracovníkům,“ uvedl mluvčí a současně záchranář ZZS LK Michael Georgiev.

Získat kmenové lékaře, kteří by se mohli stoprocentně věnovat jen záchranářské práci, není snadné. Nastavený systém je podle něj tak nevýhodný, že budoucí kolegy často odradí už v počátku. Vystudovat medicínu nestačí. Pokud chtějí na záchranku, musejí mít udělané kmeny urgentní medicíny a další, aby mohli standardně sloužit, a příprava tak zabere i několik let.

„V průběhu praxe jejich zájem nastoupit k nám zmizí. Dostanou lepší finanční nabídku, mají možnost kariérního růstu, zvyknou si na kolektiv jinde a už prostě nepřijdou,“ popisuje Georgiev.

Záchranná služba totiž není financována stejně jako třeba fakultní nemocnice. Závisí na zřizovateli. Nyní poskytl šestimilionovou kompenzaci záchranné službě kraj. Peníze využije právě na navýšení platů lékařů. Dlouhodobé řešení to ale není.

Stejná situace je i u zdravotnického záchranáře, který je vysokoškolsky vzdělaným specialistou. Ten může po studiu nastoupit do ostrého provozu až po roce praxe v nemocnicích.

Podle zdravotníků napříč republikou je to diskriminační, protože je to jediný obor, kde nestačí mít k vykonávání povolání státní zkoušku, jako tomu je na jiných vysokých školách. A tak řada vystudovaných záchranářů vůbec do oboru nenastoupí. Studenti přitom mají praxi po celou dobu studia.

„Za mě by bylo lepší jít rovnou na záchranku a půl roku být s někým, kdo mě povede a naučí,“ míní Nela Sováková, studentka oboru záchranář Technické univerzity v Liberci, která je nyní na praxi na záchrance.

Přitom ještě před pár lety to takto fungovalo. Zažila to například liberecká záchranářka Lucie Boková, která nastupovala před devatenácti lety.

„Já mohla nastoupit na záchranku hned po studiu vyšší odborné školy oboru sestra specializované péče. Během praxe si mě vyhlédli. Nemusela jsem splňovat žádnou praxi po škole jako nyní. I já byla po nástupu na zaučovacích službách, a když jsem byla připravená, musela jsem projít přezkoušením, stejně jako je to dnes. Ale dnešní uchazeči to mají mnohem komplikovanější,“ přiblížila Boková.

Budoucí záchranáři mají také problém najít na roční praxi vůbec místo, protože do nich nechtějí v nemocnicích investovat, když vědí, že zase odejdou, anebo se je naopak snaží přetáhnout lepšími platy a benefity.